Fico s Orbánem přitvrzují prokremelskou linii. Oba už vyhlížejí Babiše, že posílí jejich řady
Slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán vybočují ze zahraniční linie EU a utužují vzájemné vztahy. Fico vyjádřil víru, že v Česku by mohl po volbách nastoupit premiér se stejným světonázorem Andrej Babiš.
Fico a zejména Orbán jsou známí svou vstřícností vůči ruské optice nahlížení na svět, a to i přesto, že dosavadní mírová jednání o Ukrajině nikam nevedou. Putin naopak stupňuje agresi a vojenské provokace vůči členským státům NATO. Oba premiéři se nyní sešli u mostu Márie Valére na maďarské straně, původně zničeného nacistickou armádou.
EU jako válečný projekt
Notovali si, že Evropská unie selhává při řešení války a měla by se více zaměřit na mírové řešení. Fico prohlásil, že v EU jsou jen dva premiéři, kteří mluví o míru na Ukrajině. Druhým je vedle něj Orbán, jenž tvrdí, že se Unie stala „válečným projektem“.
„V Bruselu otevřeně mluví o tom, že úkolem nejbližších desetiletí je porážka Ruska. Pokud Brusel mluví o evropském míru, ve skutečnosti to znamená válku. My Maďaři to nechceme, ale nutí nás do toho. Tomu se říká útlak,“ stěžuje si Orbán, který znovu potvrdil, na které straně stojí.
Oba sázejí na mírová jednání Donalda Trumpa, který si ovšem zatím na kremelském diktátorovi vylámal zuby. Putin ignoruje jeho výzvy k příměří a vědom si jeho nerozhodnosti stupňuje svoje požadavky. Nikam nevedly ani úslužné cesty Orbána a Fica do Moskvy navzdory moratoriu EU. Je ironií osudu, že jejich ikona Trump tlačí Evropu k embargu na dovoz ruské ropy, které blokují právě tito dva „mírotvorci“.
Oba si pochvalují vzájemné vztahy. Orbán ocenil Fica jako normálního souseda. Fico zase vyjádřil naději, že po volbách v Česku by ve Visegrádské čtyřce (V4) mohli být tři premiéři, kteří mají stejný názor na dění ve světě. Mimo tento koridor by stálo už jen Polsko, s nímž má Maďarsko vyostřené vztahy.
Ochlazení vztahů ve V4
Robert Fico narážel na možnou výhru svého přítele Andreje Babiše, který nezastírá, že chce normalizovat vztahy s oběma zeměmi a obnovit konzultace na vládní úrovni. Fialova vláda je pozastavila kvůli odlišným postojům k imperiální politice Kremlu. Na resortní úrovni ovšem spolupráce pokračuje normálně.
Obě země dnes stojí kvůli prokremelské empatii, která se projevuje stále častějším vyhrožováním blokacemi protiruských sankcí a pomoci Ukrajině, v izolaci uvnitř EU i NATO. Kvůli kverulantství Orbána a Fica vznikla neformální skupina více než třiceti zemí „koalice ochotných“, podporující Ukrajinu v jejím krvavém boji za svobodu.
Fico přitom neříká nic jiného než Babiš, jenž často kritizuje Fialovu vládu, že údajně zničila česko-slovenské vztahy, což ANO opakuje v předvolebních debatách
„Chceme obnovit V4, chceme obnovit spolupráci. Považujeme za velkou chybu, že byly zrušené mezivládní konzultace se Slovenskem. Tahle vláda to rozbila z nějakých svých sobeckých politických důvodů. Je logické, že se budeme ve V4 sbližovat a budeme prosazovat společné zájmy. Máme podobné mentální nastavení,“ slibuje Radek Vondráček v roli Ficova a Orbánova advokáta.
Vondráčkovo mentální nastavení
Pokud adept ANO na post ministra zahraničí myslí podobným mentálním nastavením větší pochopení k ruskému pohledu na svět, sám jde osobním příkladem.
Začal už v říjnu 2018, kdy se jako předseda Poslanecké sněmovny sešel v Moskvě s předsedou Státní dumy Vjačeslavem Volodinem a předsedkyní horní komory Valentinou Matvijenkovou. Oba jsou od roku 2014 na sankčních seznamech EU a USA. Oficiální místa v Kremlu tehdy ocenila Vondráčkovu snahu o normalizaci česko-ruských vztahů.
Do české volební kampaně zasáhl i slovenský prezident Peter Pellegrini. Rovněž vyjádřil víru, že Babišův návrat do vlády prospěje zlepšení česko-slovenských vztahů i spolupráci Visegrádské čtyřky. Oplatil tak šéfovi ANO podporu ve slovenské prezidentské kampani.
Posílí Putin svůj vliv?
Tématu oživení Visegrádské čtyřky a posunu poměru sil v Evropě v případě Babišova vítězství se věnoval i komentář Financial Times. List připomíná, že podle kritiků by výhra ANO posílila ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vliv v Evropě. Babiš je podobně jako Orbán či Fico proti navyšování vojenské podpory Ukrajině. Zároveň nepřistoupí na alianční závazek a Trumpovo přání, aby země NATO na svou obranu vydávaly do roku 2035 pět procent HDP, ačkoli se verbálně řadí mezi jeho stoupence.
ANO se tváří jako prozápadní strana a nechce vystoupit z EU a NATO, to ovšem nemají v úmyslu ani Orbán a Fico. Na druhou stranu chce zrušit českou muniční iniciativu oceňovanou Ukrajinou a spojenci v NATO a ostře kritizovanou Moskvou. ANO nevoní ani účast Česka v „koalici ochotných“.
Babišovi potenciální spojenci na vládní úrovni SPD a Stačilo! jdou ještě dál. Chtějí vystoupit z NATO i EU. Oba radikální bloky rovněž kritizují ochlazení vztahů ve V4. Lídryně Stačilo! ve Středočeském kraji Jana Bobošíková dokonce navrhuje, že by vojenská spolupráce na této úrovni mohla nahradit členství v NATO.
Úzké vazby Babiše, Fica a Orbána
Oživení V4 po nástupu ANO do vlády má pestřejší důvody. Babiše pojí s Ficem a Orbánem úzké osobní i byznysové spojenectví. Fico má s Babišem dlouholeté vazby z minulosti, kdy vládní strana Smer-SD vycházela vstříc chemickému byznysu Agrofertu a prosadila rekordní daňovou úlevu 1,6 miliardy korun pro Duslo Šaľa.
Nedávno se úzké vztahy potvrdily fraškou kolem ukončení sporu o vědomou spolupráci s StB Babišovým smírem se slovenským státem. Babiš chce Fica kopírovat nejen frázovitým chcimírstvím a změnou přístupu k ruské agresi, ale mimo jiné i zestátněním veřejnoprávních médií.
Varování, že by jeho vláda posunula zahraniční kurz východním směrem ke slovenským poměrům, není jen předvolebním „strašením“, ale reálnou hrozbou.
