Martin Bartkovský: Jak volby procházejí žaludkem aneb Hlavně, aby nám po nich nebylo špatně
Zatímco česká politika není ve své komplexní podobě pro mnoho lidí úplně stravitelná, snaží se její představitelé zaujmout něčím stravitelnějším. Jídlem. Uvědomil jsem si, jak velkou roli hrají potraviny v rámci předvolební kampaně. Pro pořádek je třeba dodat, že v tom nejsme nějak výjimeční. „Opít voliče rohlíkem“ se doslova pokoušejí politici na celém světě. U nás je to s pořádnou dávkou regionálních příchutí.
Psal se říjen roku 2013 a nenápadný pečivovitý akt měl zanedlouho zcela změnit českou politiku. Potravinářský magnát Andrej Babiš vyrazil do pražského metra rozdávat zdarma koblihy. A ty se až do dnešních dnů staly symbolem jak jeho vlastní politiky, tak i označením pro populismus toho nejhrubšího zrna. Od té doby se i ostatní „nové“ strany snaží najít svou koblihu, ti ostatní se spoléhají na jiné potraviny.
Premiér Petr Fiala nejvíce zaujal nutellou, za což sklidil posměch jak od svých voličů, tak od politických protihráčů. Byla to unikátní situace, při které se premiér země podivuje nad tím, že je v Česku tak draho, že lidé jezdí nakupovat za hranice. Nyní ve snaze tohle sladké faux pas odčinit vyrazil šéf ODS na gril. A nechává se za dohledu Ivy Pazderkové grilovat svými voliči. Což mu jde, nutno přiznat, celkem dobře. Fiala by toho ale mohl navařit víc, není tajemstvím, že celá ODS kdysi vznikla v kuchyni Václava Klause.
Grilovat se nechávají i politici Pirátů (ti na to ale využívají stand-up komika Big Daddyho Mikkyho). Jak oni, tak ODS to okoukala od STAN, jenž do hospod vyrazil jako první už před volbami na debaty bez cenzury. Chvályhodný, ale předčasný výkop. Vít Rakušan tak zve alespoň na „dobré“ pivo v rámci jejich dobré kampaně, při níž dávají peníze potřebným. A nechávají se u toho patřičně fotit a točit. Vzhledem k podobnosti kampaní si tak voliči připomněli handrkování PirStan před minulými volbami, kdy Starostové chtěli smetanovou zmrzlinu a Piráti zase veganské nanuky. Než spor vyjasnili, předběhl je Babiš, který u obytňáku pod heslem „Lízejte, než to zakážou“ už točil do kornoutku zmrzlinu vlastní.
V hnutí ANO ale jen nerozdávají jídlo zadarmo. Také vzpomínají na staré zlaté časy, kdy každý z nás mohl prodávat fosfáty v Maroku, hlásit StB, s kým se potkal, a mít se vůbec dobře. Alena Schillerová teskní po levných okurkách a granku. Sama jako ministryně bojovala za několik sazeb DPH na pivo a má za úkol všemožně kouzlit s cenou potravin tak, aby to hlavně nebolelo místní agrobarony.
S těmi si notují i STAČILO! a SPD. Zatímco ti první s nimi pořádali pseudozemědělské demonstrace bez opravdových zemědělců, zato s podporou přátel Ruska, ti druzí zase s jejich pomocí pořádají jarmarky s dotovanými potravinami. Co už ale voličům neříkají, je, že usilují o opak. Tedy o co nejdražší české potraviny, jež tu chtějí prosadit v rámci boje za kvóty na národní jídlo a tzv. potravinovou soběstačnost. Levně se máte najíst jen před volbami. Pak jdou zájmy sponzorů vždy před ty voličské.
Jako z politické prehistorie působí příběh Eduarda Kremličky, který v roce 1998 prohrál sázku, jeho strana Důchodci za životní jistoty se nedostala do Parlamentu a on kvůli tomu snědl brouka. Z toho dělají téma některé politické (převážně tedy antisystémové) strany i nyní a tvrdí, že nás zlá EU chce nutit brouky jíst. Jde přitom jen o využívání proteinů z hmyzu v některých potravinách a třeba takový chleba z cvrčků je v Česku už roky k dostání.
Jedinou stranou, jež tak v Česku před volbami nešermuje jídlem, jsou Motoristé. Vzhledem k pádu jejich preferencí s tím ale zřejmě začnou. Nabízejí se slevy či nulová DPH na balené bagety či párky v rohlíku jako nejčastější gastronomický zážitek z našich čerpacích stanic. Tematicky by to k nim sedělo, ale uvidíme, s čím přijdou. Snad v tomhle ohledu nenechají své voliče o hladu.
Zatímco předvolební guláš se nám bude ještě dva měsíce táhnout, řada stran už má navařeno. Dobře si ale prohlédněte, jak to vypadá v jejich kuchyni a z jakých surovin to pro vás chystají. Aby vám nebylo po volbách špatně. Čím lacinější ingredience, tím dražší je potom následná péče o žaludek stonajícího strávníka.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
