Panoptikum Vladimíra Mertlíka: Bezzubá demokracie, prodavači lží a televizní retro horor
Současný stav české společnosti, který lze bez rozpaků nazvat studenou občanskou válkou i propast mezi oběma tábory, která je hlubší než Mariánský příkop, jsou často komentovaným tématem, aniž by byla větší pozornost věnována příčinám a viníkům těchto jevů. Vysvětlení je přitom nasnadě. Příčina rozvratu není v konfliktu ideologií, ale pouze v nenávisti existencí s individualitou stáda ovcí, mozkovými závity v linii přímky a páteří slimáka vůči chytřejším, pilnějším, schopnějším a tím svobodnějším.
Frustrace z vlastní vinou zkažených životů krmená závistí je podporována pasáky těchto shluků lůzy, kteří jsou schopni ji ve svůj prospěch zúročit a zpeněžit. Je třeba znovu zdůraznit, že termín lůza není ani v nejmenším kategorizací jedinců dle stupně jejich vzdělání a profese. Jak bylo v textech Panoptika i Zpětného zrcátka mnohokrát řečeno, termíny lůza, svoloč či lumpenproletariát jsou termíny označující společenskou množinu definovanou absencí přirozeného intelektu, altruismu, morálky a svědomí. Absence těchto vlastností jim nedovoluje sdílet základy evropských humanitárních hodnot, jakými jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát, solidarita, tolerance a respekt k odlišnosti, zakotvených v Listině základních práv EU, Smlouvě o Evropské unii a Evropské úmluvě o lidských právech.
Z nepochopení těchto hodnot se rodí jejich patologická nenávist vůči Evropské unii jako k něčemu, co je za horizontem jejich vidění a chápání prostoru, který je dán délkou řetězu od žlabu či od boudy k misce se žrádlem. Na dohled od místa, kde zločinecká banda, před časem podmínečně propuštěná z izolace, zas rabuje, znásilňuje a vraždí, odmítají podílet se se sousedy na společné obraně. Zatím přece vždy stačilo stáhnout ocas mezi zadní, na povel „Místo!“ zalézt do boudy a čekat, jak věci skončí. Koneckonců, je přece jedno, čí ruka pak hodí kus flaksy před boudu. Psí věrnost pánovi, který se jmenuje vlast, stát či domov? Nenechte se vysmát! Hlavně moc zhluboka nedýchat! Vzduchem prý poletují nakažlivé spóry, jejichž vdechnutí způsobuje neurologickou poruchu libertas humana, jejímiž symptomy jsou neposlušnost, touha po vytržení řetězu ze sloupku boudy a fatální dezorientace.
Ani dispozice zmíněných jedinců a existence schopných i všehoschopných pasáků by k současné evropské i americké explozi blbosti, fanatismu a vzpoury lůzy samy o sobě nestačily. Jejich cílům, ať již vědomě či ne, slouží především média, chamtivost tiskových magnátů po zisku, případně zoufalá snaha přežít na mediálním trhu, která vede k principu „špatná zpráva nejlíp prodává“. Na sečtení čestných výjimek stačí jedna ruka nešikovného dřevorubce. Nejhorší na věci je fakt, že uvedená tvrzení neplatí jen pro média donedávna patřící Andreji Babišovi. Ta jen zpívala píseň toho, jehož chléb jedla, a nic se nezměnilo ani po jejich fiktivním prodeji.
Lež prodává
Nejsou to ani Parlamentní listy otevřeně přiznávající, že neusilují jen o sociální změnu, ale o státní převrat. A nejsou to ani další tiskoviny marginálního významu, plnící zadání domácích i zahraničních chlebodárců. Hlavní viníky hledejme jinde! Jsou jimi zdánlivě apoliticky se tvářící bulvární média, kdykoliv ochotně skákající na špek nehorázným zhovadilostem, jež jsou vůdci scény neužitečných idiotů – najmě hnutí ANO – spáchat a v sendviči stejně nehorázných lží a slibů je lůze nabídnout. Flagrantní ukázkou budiž Andrej Babiš coby třtina ve větru se klátící na rockových festivalech, s feelingem tak věrohodným, jako je mlaskání kanibala na rautu veganů.
Pokaždé když občan s IQ vyšším řeznického psa získá dojem, že orgasmu nejznámějších lívanců hnutí ANO bylo již dosaženo, volá vzápětí omylem zahanben: „Ó, jak jsem se mýlil!“ Aktuálním důkazem je Babišova návštěva v pěstírně konopí, kde s úsměvem idiota drží květináč se stonkem konopí, jako by se chlubil pěstitelským úspěchem Sansevieria trifasciata (tchynin jazyk). Nebyla by to ovšem Alena Schillerová, aby živitele netrumfla fotografií z jiné velkopěstírny, kde díky vikslajvantovému ochrannému oděvu a čapce sice vypadá jak roztomilý prezervativ, ale zato s balíkem matroše tak velkým a úsměvem tak chtivým, že po zhlédnutí fotografie by si musel narkobaron Joaquín Guzmán hanbou nafackovat před zrcadlem. Bulvár i konzumenty však lze omluvit, neb jak známo, s blbcem a mrtvým má problém jen jejich okolí, oni sami nikoliv.
Televizní retro horor
Nebezpečnější jsou mainstreamová média, do blba či spíš pro blby do nekonečna recyklující „umělecké“ fekálie v podobě seriálů 30 případů majora Zemana, Chlapci a chlapi, Žena za pultem či aktuálně Plechová kavalerie i řadu dalších a vzpomínky: „Co jsme jedli, pili a mlsali za socíku? Co bylo za socíku na pultech? Kam jsme jezdili za socíku na dovolenou?“
Odpověď kreténovi ve funkci redaktora, který tyto laskavé a roztomilé texty porodil, je snadná, citlivější čtenář v zájmu objektivity nechť promine: „Nevím, co ty za socíku, ale my za komoušů jsme jedli, pili a mlsali jen samý sračky, na pultech bylo tak velký hovno, že došel i hajzlpapír, a jezdili jsme leda do prdele.“
K argumentu prostituujících dramaturgů, že to lidé chtějí, lze doporučit rozšíření programové nabídky o filmy dramaturga a producenta Josepha Goebbelse mj. Žid Süss, Kolberg a další. Diváka by si jistě našla road movie s prvky muzikálu Židáci jdou do nebe, kde se v dojemném finále mísí kouř z komínů osvětimského krematoria s obláčky na modré obloze čistě árijského nebe Třetí říše! Jej, a co bránice diváků trhající komedie Nešikovný Žid Izák (známá i jako Židák popleta) s řadou veselých příhod, které potkají Izáka na transportu do Osvětimi. Ani poté, co po mnoha útrapách dorazí na místo, není všem Izákovým trampotám konec, když zakopne na prahu plynové komory a hrozí, že mu dveře zabouchnou těsně před nosem. Laskavý esesák však počká, až Izák vstane, a pak teprve za ním se slovy „Bitte, schön!“ zabouchne dveře. Laskavostí esesáka dojatý divák však vzápětí vypukne v hurónský smích, když se ukáže, že si dozorce při zabouchnutí dveří mezi futra přivřel prst. Holt, pro dobrotu na žebrotu, jak se říká! No, sranda k popukání!
Ale i publicistika těchto médií dělá své! Pod pláštíkem nutné korektnosti jsou zváni do politických diskuzí zástupci stran a hnutí, jejichž volební preference jsou velikosti statistické chyby, případně jejichž programy a prohlášení jsou hodny jen předvolání k výslechu. Namísto toho jsou konzumenti nuceni vyslechnout fantasmagorické sny o ráji, kde každý bude mít tak vysoký plat či důchod, jaký bude potřebovat. Odporný kapitalistický systém, v němž je vykořisťován člověk člověkem, nahradí řád, v němž tomu bude naopak!
Díky úniku informací může Panoptikum ukončit dnešní zamyšlení největší peckou zatím tajného volebního programu hnutí ANO. Pod zárukou anonymity potvrdily zdroje Panoptika ve vnitřnostech hnutí ANO pověsti, že experti hnutí pro bezpečnost a ekonomiku nadále diskutují nad návrhem volebního slibu Andreje Babiše, který chce po vítězství ve volbách ústavním zákonem zaručit všem voličům hnutí ANO, kterým chybí zuby, tedy skutečně všem, zubní implantáty, můstky, klapáče i klandry zdarma. Odborný názor Andreje Babiše se setkal v řadách hnutí ANO s nadšeným souhlasem zvláště poté, když návrh podložil i ekonomickou analýzou, podle které náklady na tento gigantický projekt, nemající v dějinách světového zdravotnictví obdoby, navrhl pokrýt prodejem předražených F35. Současné odborné expertizy však prokazují, že náklady na výplně tlam voličů ANO a voličů potencionálních koaličních partnerů cenu nákupu F35 několikanásobně překračují.
