Viliam Buchert: Úderem na Írán Trump všem vzkázal, že pokud vás chce někdo pohřbít, nepodáváte mu lopatu
Ve čtvrtek Donald Trump řekl, že se rozhodne do dvou týdnů, zda se USA zapojí vedle Izraele do války s Íránem. Trump blufoval. V té době už bylo sedm bombardérů B-2 Spirit připravováno na základně Whiteman v Missouri ke startu, aby pomocí obřích bomb zničily íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Americký prezident tím mnohé zaskočil, protože válkám se vyhýbá a mír chce prosazovat spíše pomocí vyjednávání. Také pořádně zariskoval, protože ajatolláhy v Teheránu zahnal do kouta a neví se, co oni udělají. Útok na Írán ale bude mít dopady i v jiných částech světa.
Pokud něco Donaldu Trumpovi jde, tak to jsou teatrální gesta a momenty překvapení. Jeho příznivci na to čekají, jeho protivníci jsou zděšeni, protože se tím dělá nepředvídatelným. V případě Íránu udělal několik úhybných a zastíracích manévrů, ale jeho rozhodnutí se spíše dalo čekat. Ztratil totiž s teokratickým režimem v Teheránu trpělivost. Snažil se s ním vyjednat novou dohodu o jaderném programu, ale Íránci hloupě vsadili vše na jednu kartu. Rozhodli se dál pokračovat ve vývoji jaderných zbraní, odmítli projekty omezit či zrušit. Možná si naivně mysleli, že tak tvrdě proti nim Izraelci a Američané nepůjdou. Byla to chybná kalkulace.
Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua rozhodla o útocích na Írán již v listopadu loňského roku. Byla rozhodnuta to udělat i bez Američanů, aby pohřbila zbylé ambice proíránské „osy odporu“, kterou tvoří jemenští Hútíové, palestinští teroristé z Hamásu, libanonský Hizballáh a předtím i syrský režim v Sýrii. Izraeli se už rok a půl v tomto záměru daří postupovat vpřed. Proto se Jeruzalém snažil vyjednat i pomoc Američanů s útoky na Írán. Mělo to své důvody. Jedno z nejdůležitějších íránských jaderných zařízení ve Fordo, které obohacovalo uran a kde jsou centrifugy k výrobě materiálu pro jaderné zbraně, je zakopáno tak hluboko pod zemí, že Izraelci nemají dostatečné vojenské možnosti ho zničit. Tuto práci mohly udělat pouze americké průrazné bomby Massive Ordnance Penetrator (MOP). Jedna váží 13 600 kilogramům, dostane se až 60 metrů pod povrch a na místo určení jí může doručit pouze americký bombardér B-2. Když Trump zhruba před dvěma týdny zjistil, že se s Íránci nedohodne, nařídil po váhání útok. Moc se mu do toho nechtělo. Ale v neděli časně ráno se do Fordo zavrtalo dvanáct MOP, které tak byly vůbec poprvé použity v boji.
Pokud se Trump rozhodl zaútočit tímto způsobem na Írán, berme to jako věc zcela výjimečnou. Protože je to člověk, který na rozdíl od svých předchůdců nechce válčit. Je to velmi silný vzkaz pro všechny ostatní gangsterské a zločinné režimy, že Trump sice nechce být světovým četníkem, ale ani nebude nečinně přihlížet, když některé praktiky překročí všechny meze.
Donald Trump bude i přes rozhodné údery na Írán dál vyznávat heslo „mír skrze sílu“. On tím ale myslí sílu při vyjednávání, ne válku. Říká se, že mantru mír skrze sílu převzal od svého republikánského předchůdce Ronalda Reagana. Ovšem ten jí převzal od někdejšího arizonského senátora a kandidáta na prezidenta Spojených států Barryho Goldwatera, který už v polovině 60. let na adresu bývalého Sovětského svazu prohlásil: „Prosazuji mír skrze sílu. Pokud vás chce někdo pohřbít, nepodáváte mu lopatu.“ Když už se zdálo, že Trump by byl ochoten podat někomu lopatu, dopadly na Írán americké bomby a rakety Tomahawk.
Americký prezident také varoval Írán, aby začal vyjednávat o míru, jinak přijdou další útoky. Íránští islamisté tak stojí před existenčním rozhodnutím. Když zaútočí na Američany někde na Blízkém východě, riskují ještě větší bombardování a možná rozvrat země. Když nezaútočí, ztratí tvář. A jejich po desítky let pečlivě budovaná vize o silné regionální mocnost se zhroutí.
Íránu nic nepomohlo ani úzké partnerství s putinovským Ruskem. Putin musí se zděšením přihlížet tomu, jak jeho protiraketové systémy dodané Íránu proměnili Izraelci v posledních deseti dnech v hromady šrotu. A Kreml nemá možnosti, jak trajektorii konfliktu změnit, protože je příliš zaměstnán válčením na Ukrajině. To samé se stalo Rusům loni v Sýrii.
Vojenské šarády kolem Izraele, Íránu, ale i Gazy a dalších míst na Blízkém východě mohou mít ale negativní dopad na Ukrajinu. Amerika chce, aby pomoc a iniciativu na Ukrajině převzala Evropa, protože se Trump bude více věnovat jiným částem světa. Kromě blízkovýchodního regionu například Číně. Jenže Evropa je slabá, nejednotná a v případě vojenských strategií vyčpělá. Její vliv ve světě je malý, například právě na Blízkém východě je už marginální. Nic z toho není pro Kyjev a prezidenta Zelenského dobrá zpráva. Donald Trump teď buď pomůže vyjednat mírovou dohodu o Ukrajině s Putinem, která ale bude pro Ukrajince nevýhodná, možná až nepřijatelná. Pokud žádná dohoda nebude, Trump od věci může odejít úplně. Pak nám nezbude než se za hrdinně bojující Ukrajince modlit a nějak nutit evropské politiky, aby místo neustálého žvanění konečně sebou více hodili.
