Pavel Páral: Syslící obce mají na účtech 455 miliard. Proč je neutrácejí?

Nicméně zatímco vláda má těžké problémy udržet vývoj svých financí pod kontrolou, obce a kraje už dvanáct let generují pravidelně desítky miliard úspor ležících na mizerně úročených bankovních účtech. A navíc je samospráva rozdrobena na počet obyvatel do největšího množství obcí v Evropě. Máme jich 6250 a z toho zhruba 4700 nemá ani tisíc obyvatel. To samozřejmě znamená méně efektivní hospodaření a vyšší náklady.

Ekonomové z Národní ekonomické rady vlády (NERV) už v době sestavování úsporného balíčku spočítali, že sloučení nejmenších obcí by znamenalo desetimiliardovou úsporu, kterou by samosprávy mohly využít k investicím do infrastruktury.

Spořiví starostové

Jenže i přes tuto neefektivnost ve fungování obce a kraje kumulují obří úspory v desítkách miliard korun na bankovních účtech. Národní rozpočtová rada (NRR) nedávno vydala studii, která se zabývá právě přebytkovým hospodařením samospráv.

V roce 2024 dosáhl přebytek hospodaření obcí a krajů hodnoty 51 miliard korun (z toho 23 miliard Praha, 18,2 miliardy ostatní obce a 9,8 miliardy korun ostatní kraje). V přebytku skončily přibližně dvě třetiny obcí (celkem 4172) a jedenáct krajů. Na konci roku 2024 tak úspory obcí a krajů v bankách dosáhly rekordní výše 455,4 miliardy korun. V porovnání s předpandemickou úrovní roku 2019 se téměř zdvojnásobily a od roku 2012 zůstatky na bankovních účtech obcí a krajů vzrostly téměř pětinásobně.

Nerovné dělení

Je to dáno především změnami v takzvaném zákoně o rozpočtovém určení daní, tedy zjednodušeně v rozdělování daňových a dalších příjmů státu mezi vládu a samosprávy. Obce a kraje nyní inkasují zhruba třetinu ze všech hlavních daní, a k tomu mají navíc ještě jen a pouze svoji daň z nemovitostí a spoustu různých poplatků. Vznikající přebytky podle Národní rozpočtové rady do značné míry korespondují s nepravidelnými změnami rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů a v neprospěch státního rozpočtu. Zatímco například v roce 2012 získaly obce a kraje dohromady 28,22 procenta z celkového výběru daně z přidané hodnoty, v roce 2023 to bylo již 34,68 procenta.

Petr Sokol: Trojboj o polského prezidenta. Jeho role je od pádu komunismu mnohem silnější než v Česku

Komentáře

V porovnání s ostatními evropskými státy jsou české obce a kraje svým hospodařením unikátní. V porovnání salda hospodaření místních vlád všech sedmadvaceti zemí Evropské unie vykázaly české samosprávy v roce 2023 největší přebytek hospodaření. Průměrné saldo bylo v EU v roce 2023 mírně záporné. A tuto pozici nejpřebytkovějších samospráv v EU držíme posledních dvanáct let.

Změna neprůchodná

Starostové a hejtmani nicméně velmi razantně současný systém hájí a obhajují hromadění úspor tím, že tyto prostředky potřebují k financování investičních projektů. Pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, roky spoření by byly střídány roky, ve kterých jsou úspory využívány k financování investic. Jenže čísla shromážděná našimi strážci rozpočtu dokazují, že od roku 2013 jsou přírůstky úspor obcí a krajů pravidelně kladné a přibližně odpovídají jejich celkovému přebytku hospodaření v daném roce, a tedy jen naprosté minimum přebytků je samosprávami používáno na investice do místní infrastruktury. Mezi lety 2013 a 2024 dosáhly obce a kraje dohromady přebytku hospodaření 384,1 miliardy. Z této částky šlo 358,2 miliardy na bankovní účty. To znamená, že pouhých 25,8 miliardy, tedy necelých sedm procent, bylo použito jiným způsobem než k navýšení bankovního konta.

Je zde prostě prostor pro značné úspory státu v desítkách miliard, ale reforma územní správy, která by snížila počet obcí, zvýšila efektivitu jejich financování a spravedlivěji dělila daně, je politicky neprůchodná za vlády, v níž sedí