Rusko je říše zla. Tak přímočaře pravil americký prezident Ronald Reagan. A později pokračoval: Pane Gorbačove, strhněte tu zeď. O Rusku neboli Sovětském svazu se ve světě mluvilo jen oklikou. Toto pokrytectví Reagan protrhl. V kruzích, kde žijeme my, se jeho zásadní formulace považovaly za přehnané a za hrubé usazeniny tradičního amerického imperialismu. Stále ještě platilo, i když slaběji a slaběji, že SSSR je stát dělníků, rolníků, pracujících lidí a míru. Kombinace, že Rusko je laboratoř, kde se ze svobody, spravedlnosti a evropského humanismu kuje budoucnost, ještě zněla, byť skřípavě. Komunismus, krutá hračka levičáků, ještě držel nad Moskvou miligram ochranné lásky.
Vyceň zuby, Západe
Reagan řekl ne. V Rusku sídlí zlo, které rozumí jedinému argumentu, přesile. K pojmu říše zla přidal hvězdné války jako obranu proti tomu zlu. Ani tím si ten válečný štváč pověst nezlepšil, přesto politiku demokratických zemí tímto směrem namířil. Hvězdné války byly tehdy utopií, ale Rusy vyděsily. Zničím vás z nebe, řekl jim válečný štváč.
Moskva pochopila, že na takovou soutěž ve zbrojení už nemá sílu a že říši zla nezadržitelně hrozí zaostalost, pro světovou velmoc nemyslitelná. Gorbačovova éra, on sám jí říkal „společný evropský dům“, kterou sovětské impérium nepřežilo, byla pokusem rozklad SSSR, vyčerpaného zbrojením, zastavit. Přesněji pokusem sloučit komunistické učení s demokracií a obnovou vojenské moci. Protože takové spojení není možné, Gorbačovovy pokusy rozklad jen urychlily.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
