Těžko si představit nějakého českého předsedu vlády, který by v den narození (10. ledna) komunistického prezidenta Gustáva Husáka položil kytku k jeho hrobu. Husák byl naprosto odpudivá postava našich moderních dějin, v letech 1975 až 1989 zastával funkci hlavy státu a od dubna 1969 do prosince 1987 byl i generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa, což byla strana s totalitními manýrami.
Současný slovenský premiér Robert Fico se ale i letos poklonil u jeho hrobu a pak tvrdil, že „Dr. Gustáv Husák sehrál rozhodující roli a zabránil represáliím v normalizačních 70. letech“. To je prokazatelná historická lež, protože právě za Husáka mělo Československo mnoho politických vězňů, svoboda a demokracie neexistovaly a režim masově porušoval lidská práva. Ovšem od člověka, jakým je Fico, který tvrdí, že si „listopadu 1989 nevšiml“, a nepovažuje tedy revoluci za tak významnou, můžeme očekávat cokoli. Tento chameleón prvního řádu pracuje s přetvářkou, manipulacemi a lží ve své politické kariéře i v soukromí jako s hlavními nástroji. Otázkou proto je, co Ficovo další působení v premiérském křesle (na tomto postu už byl v letech 2006–2010 a 2012–2018) bude znamenat pro Českou republiku, protože některé jeho postoje jsou dlouhodobě nekompatibilní s českou diplomacií. Premiér Petr Fiala to ví a je k Ficovi velmi odtažitý, ovšem vůdce opozice Andrej Babiš považuje slovenského předsedu vlády za „přítele“.
Proruské postoje
Robert Fico od svého opětovného loňského nástupu do funkce slovenského premiéra jednoznačně upřednostňuje v rámci Visegrádské skupiny spolupráci s myšlenkově extravagantním maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem. Proto lze předpokládat, že v nejbližší době budou postoje Česka i nové polské vlády diametrálně odlišné od těch jeho.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
