Mnohá varování nestačila. Nebyl brán ani ohled na indicie, že to nebude fungovat. Řeč je o vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Janě Vohralíkové, s kterou se Petr Pavel dohodl na „uvolnění z funkce“ k 15. únoru. Důvody odchodu Vohralíkové jsou prý „osobní“. Tak zní eufemistická slova, když někdo dostane padáka. Jenže u kancléřky se opakuje něco podobného, co se už odehrávalo v Senátu, kde působila předtím. Nikdo se z toho na Pražském hradě nepoučil.
Za odchodem Jany Vohralíkové z prestižní a vlivné funkce kancléřky Pražského hradu prý stojí její spory s poradcem prezidenta Petra Koláře, který měl, paradoxně, stát i za jejím příchodem. Jenže od Nového roku se změnilo i postavení samotného Koláře (toho prezident Pavel ještě loni označil za „přítele po boku“), který byl zahraničněpolitickým poradcem prezidenta. Už na začátku loňského listopadu prezidentská kancelář (a za tím mohla stát Vohralíková) nepožádala pro Koláře o přísnější prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Petr Kolář pak na to zareagoval pro Český rozhlas Plus takto: „Jsem si to vyhodnotil tak, že za těchto okolností nemá smysl pokračovat jako poradce, který má dohodu o pracovní činnosti.“ Smlouva s Hradem tak skončila a bývalý diplomat a lobbista se už také neúčastní pondělních kolegií s hlavou státu a z prezidentova kalendáře zmizely i jejich pravidelné schůzky mezi čtyřma očima. Přitom Petr Kolář významně pomohl současnému prezidentovi v jeho několikaleté cestě na Hrad. Byl to on, kdo ostatní přesvědčil o nápadu, že Petr Pavel je „ten pravý“. Vyvolává to proto vzpomínky na lobbistu Miroslava Šloufa, který dlouho pomáhal exprezidentovi Miloši Zemanovi, ten jej pak ale ze svého okolí vymetl. Vraťme se ale k Janě Vohralíkové.
Už loňský příchod Vohralíkové na Pražský hrad do funkce kancléřky provázely pochybnosti. Mnoho lidí před ní varovalo kvůli konfliktům s podřízenými, které se odehrávaly, když působila v Senátu (jen od ledna 2020 do března 2022 odešlo za Vohralíkové z horní komory parlamentu téměř 60 lidí). Podle webu Seznam Zprávy se kancléřka Vohralíková „začala ve své funkci na Pražském hradě opevňovat a čím dál více komplikovala (například pro Petra Koláře) přístup k prezidentovi“. To zase připomíná nechvalně známé působení Jany Nagyové (od podzimu 2013 Nečasové), která kdysi jako vrchní ředitelka Sekce kabinetu vlády Petra Nečase postavila kolem bývalého premiéra doslova vozovou hradbu. Stěžovali si na to i členové Nečasovy strany (ODS), ale nic jim to nebylo platné.
Odcituji zde v souvislosti s Vohralíkovou i několik zpráv z mé osobní komunikace s některými lidmi, kteří se pohybují v blízkosti prezidenta Petra Pavla. Svědčí totiž o tom, že situace se postupně komplikovala. Březen 2023: „Věci, které se říkají o Vohralíkové nejsou pravda, je to vhodný člověk na post kancléřky.“ Říjen 2023: „Vohralíková se někdy chová jako zoufalá osoba.“ Leden 2024: „Dostala šanci a promrhala ji.“ A opět se chce dodat, protože to vše takové překvapení není, že žádné varování z loňského roku nebylo bráno v potaz.
Na Hradě klid
Už v roce 2022 popisovala velmi podrobně problémy Vohralíkové v Senátu reportérka Hospodářských novin Adéla Jelínková. Například: „Ukázalo se, že tam celou dobu fungoval jakýsi klientelismus. Peníze (zhruba desítky tisíc korun pro rodinu, celkově stovky tisíc korun) tekly ke spřáteleným subjektům Jany Vohralíkové, k firmám, kde sedí její syn, její dcera nebo ona sama, k lidem, kteří jsou její přátelé.“ Na to pak reagoval šéf Senátu Miloš Vystrčil: „Objevily se nějaké informace, věnoval jsem se tomu poctivě a dospěl jsem k tomu, že nebyl porušen zákon a nebylo prokázané žádné poškození, vyšla z toho očištěná.“ Ovšem v červenci 2022 dospěli senátoři z Hospodářského výboru horní komory k tomu, že „docházelo k zadávání veřejných zakázek napřímo, bez oslovení dalších subjektů, u některých tendrů ani nebylo doloženo, jak byl vybrán dodavatel“. A požadovali, ať se podmínky těchto věcí změní. To ovšem není to samé, co říká předseda Vystrčil.
Když přišla Jana Vohralíková na Pražský hrad, tak společně s prezidentem Petrem Pavlem tvrdili, že zadají audity a po některých úřednících Miloše Zemana pořádně „na Hradě vyvětrají“. Myslelo se tím zejména bačování kancléře-podnikatele Vratislava Mynáře či odsouzeného a pak Zemanem omilostněného ředitele-podnikatele Lesní správy Lány Miloše Baláka. Vohralíková přitom loni pro Český rozhlas také uvedla, že se chce přednostně zaměřit i na Lesní správu Lány. V tomto případě ale předtím známý klientelismus a papalášské manýry pokračovaly dál. Například prezidentská kancelář nedodala včas do registru smluv dokumenty, na jejichž základě se 19. října loňského roku v Hradem spravované lánské oboře konal hon na zvěř pro investiční firmu Wood & Company. Kancléřka Vohralíková nejdříve tvrdila, že nedodání smluv bylo „jen“ administrativní pochybení. Mezi osmi lovci byl i Jan Sýkora, který byl významným sponzorem Pavlovy prezidentské kampaně. Ulovena byla zvířata za 700 000 korun a Hrad následně v registru smluv začal publikovat sérii dokumentů, některé však zase rychle zneplatňoval, podle toho, jak přicházely další dotazy od reportérů Seznam Zprávy, který se kauze jako první věnoval. Kancelář Hradu navíc nabídla sponzorovi prezidenta odlovené daňky se slevou 40 procent oproti oficiálnímu ceníku. Takže „provětrání“ v tomto případě nepřišlo a byl to spíše závan pochybných Balákových časů.
Od prezidenta Petra Pavla si jeho voliči především slibovali (ostatně nový prezident to sám avizoval), že na Pražském hradě zavládnou po ostudách Miloše Zemana „normálnější poměry“. V případě úředníků a poradců ale klid zatím nepanuje. Odvolána byla ředitelka tiskového odboru Markéta Řeháková i ředitelka kabinetu prezidenta Linda Jozwiak Kopecká. V tom má podle dostupných informací prsty Vohralíková. Smlouvy ukončili také vedoucí poradců Tomáš Richter a také vzpomínaný „přítel po boku“ Petr Kolář. V půlce února končí kancléřka Jan Vohralíková, která k některým problémům přispěla svými postupy, před kterými byl Hrad varován už loni.
Jistě, na Pražském hradě se nedějí hrůzy jako za kancléře Mynáře. Hlavní zodpovědnost za personální politiku ale nese prezident Petr Pavel a v tomto směru se mu zatím moc nedaří.
