Když ve středu krátce po poledni předseda Ústavního soudu Josef Baxa oznámil, že soud většinou svých členů odmítl stížnost na krácení valorizace penzí, začaly veřejný a mediální prostor zasypávat reakce a vyjádření členů či příznivců vládního, ale i opozičního tábora. Příznivci vlády verdikt přivítali, čelní představitelé ANO naopak verdikt zkritizovali a jali se bít v prsa, že až se dostanou k moci, tak toto příkoří vůči penzistům odčiní. Na efekt a emoce to nepochybně vypadalo dobře, ale v reálu přitom musí být i členové Babišovy politické firmy rádi za tento rozsudek. Ve svém výsledku totiž pomůže stabilizovat veřejné rozpočty, které pak budou moci ANOisté po případném návratu k moci zase rozfofrovat.
„Verdikt Ústavního soudu respektuji, ale ale ale….“ Takto začínaly prvotní reakce čelných představitelů ANO na sociálních sítích a v médiích na vynesený nález soudu. Pokud by si člověk dal tu práci a zkopíroval všechny příspěvky pod sebe, s určitou jízlivostí by mohl konstatovat, že všechny příspěvky psal jeden jediný člověk, které tu a tam vyměnil slovo, větu a nebo mírně upravil jazykovou dikci. Ale to je zkrátka politický marketing a v centrále ANO samozřejmě byli na tento verdikt velice dobře připraveni.
Ono svým způsobem bylo jasné, že to tak dopadne. Nasvědčovala tomu i výměna soudce-zpravodaje, jímž se nakonec stal Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. V mediálním a PR oddělení ANO tušili či takřka jistě věděli, že to tak dopadne a jejich úkolem bylo vymyslet způsob, jak tuto prohru mediálně obrátit ve svůj prospěch. Opakuji: verdikt Ústavního soudu je prohrou ANO. Soud navíc opozici vyzval, aby nezneužívala obstrukce při jednání sněmovny.
Následný postup byl jasný. Jednotliví představitelé ANO proto podle předem daného a pevně stanoveného harmonogramu začali publikovat své komentáře nebo sdílet komentáře svých kolegů. Ostatně Karel Havlíček kdysi přiznal, že si vede podrobnou evidenci těchto postů. Na úvod museli ze slušnosti konstatovat, že se verdiktu podvolují a chápou, ale pak začali jako o závod uvádět důvody, proč je stejně verdikt špatný. A pochopitelně došlo i na ostrakizování Ústavního soudu, který je prý pod vlivem Pětikoalice a jde mu na ruku. Toto je přitom vážné zpochybňování nejvyšší soudní instance v zemi a tato nenávistná a hloupá hodnocení si mohou říkat chlapi v hospodě po pár pivech.
Z obsahu příspěvků nicméně bylo jasné, jak Babišovy podřízené verdikt soudu velice štve. Ale ne kvůli tomu, že penzisté nebudou brát vyšší penze, nýbrž kvůli tomu, že nyní vypadají jako tlachalové, kteří lidem něco slibovali a vzbudili v nich naději, že to tak dopadne. Nedopadlo. Zajímavé přitom je, že část soudů Ústavního soudu jmenoval ještě Miloš Zeman, který k současné vládě určitě velkou láskou nehořel.
Verdikt Ústavního soudu je přitom dobrou zprávou i pro ANO. A to hned ve dvou rovinách. Potvrzená pravidla a tudíž nižší penze velké množství penzistů utvrdí v podpoře ANO a Andreje Babiše. Jemu pak snáz projde nejeden průšvih. Voličské jádro hnutí se proto zpevní a možná i posílí. Zvýší se tak eventualita, že příští vládu bude sestavovat ANO. Nižší valorizace přispěje ke stabilizaci rozpočtu, a to nejen letošního, ale i na příští roky. Hospodaření státu se zase začne vracet do normálu a v eráru se opět vyskytnou prostředky, kterými populisté (pokud se dostanou k moci) budou moci zase uplácet své voličské skupiny a příznivce. V hnutí ANO toto moc dobře vědí. Svůj divadelní kus však musí dohrát do konce za každou cenu. Vědí, že víc na něm už nemohou ztratit, ale jestli penzisté dostávají důchod o tisícikorunu vyšší nebo ne, jim je srdečně jedno.
