Povinnost mít datovou schránku, nárůst byrokracie, nejistá ekonomická situace, ale zřejmě i omezené tržby kvůli větší šetrnosti lidí. Koktejl smíchaný z takto peprných ingrediencí stál za skutečností, že v loňském roce v České republice ukončilo své podnikání celkem 277 tisíc živnostníků, což je největší množství od roku 1993. Nejvíce drobné živnosti zanikaly v pohostinství, nejvíce podnikatelů vrátilo svůj živnosťák v Praze.
Z dat společnosti Imper vyplývá, že nejvíce živnostníků to „zabalilo“ v průběhu února a března a stojí za tím s největší pravděpodobností nově zavedená povinnost mít vlastní datovou schránku. Tu totiž od začátku loňského roku stát začal zřizovat všem OSVČ bez ohledu na to, jestli ji chtějí, nebo nikoliv. Pro řadu podnikatelů, pro které bylo vlastnictví živnostenského listu jen okrajovou záležitostí k občasnému drobnému přivýdělku, to bylo pomyslnou poslední kapkou a ohlásili konec.
Datové schránky jako projekt postupné digitalizace tuzemské veřejné správy přitom sám o sobě není špatný krok. Urychluje komunikaci a v mnoha ohledech díky nim odpadne zbytečné papírování. Navíc přes datovku lze vyřídit doklady nebo komunikovat s některými úřady. Tato skutečnost však předpokládá, že každý majitel bude svoji datovou schránku pravidelně kontrolovat. Protože pokud tak neučiní, může se mu to vymstít. Dokument zaslaný přes datovku se po deseti dnech považuje za doručený bez ohledu na to, jestli ho adresát četl, či nikoliv. Z nedávno publikovaných statistik přitom vyplývá, že si svoji schránku ještě ani jednou neotevřelo až 450 tisíc lidí!
Tato skutečnost je hodna pozornosti v souvislosti s tím, že pokud člověk datovku má, chodí mu do ní i jiné dokumenty, které vůbec nemusí souviset s podnikáním. Týká se to například předpisů různých majetkových daní z finanční správy, komunikace s pojišťovnami či jinými veřejnými institucemi. S člověkem, který takové dokumenty nečetl, přestože měl, se pak nikdo bavit nebude a případný černý Petr při možných sporech zůstane jemu. Druhou medvědí službu datovkám prokázala i špatná metodika zpracování osobních dat, po které ze začátku náběhu schránek bylo možné na webu dohledat o jejich držitelích mnoho dalších informací, které s podnikáním neměly nic společného. Ani toto řada živnostníků nebyla ochotna jakkoliv akceptovat.
Toto byly důvody objektivní a pak tu byla řada důvodů subjektivních. Loňský rok řadě drobných živnostníků nepřál. Rostly jim vstupy v podobě drahých energií, paliv a dalších nákladů. Naopak jejich zboží a služby tolik na odbyt nešly. Lidé zkrátka šetřili, kupovali méně, vybírali, přebírali, hledali jiné řešení. I to se pak propsalo do tržeb drobných podnikatelů či řemeslníků a jejich ochoty dál podnikat. Z dat společnosti Imper vyplývá, že vedle pohostinství nejvíce drobných podnikatelů končilo v zednických, nástrojářských či zámečnických službách. Své služby přestala poskytovat i řada automechaniků. Aby byl náš monitoring živnostenského stavu kompletní, doplňme, že podle statistik CRIF (Czech Credit Bureau) loni zbankrotovalo téměř 5000 drobných podnikatelů.
Nechme se překvapit, jaká budou čísla za letošní rok a jaká bude vůle podnikat či zakládat živnosti. Na jednu stranu se očekává hospodářské oživení České republiky, což by mohl či měl být impuls pro podnikání, na druhou stranu se tu živnostníkům zvyšují odvody na pojištění a v některých segmentech se budou muset popasovat s vyšším DPH. Ale skutečnost, že stovky tisíc živnostníků si svou datovku ještě ani neotevřely, dává tušit, že konce OSVČ budou pokračovat i letos. Prvním prubířským kamenem bude nejspíš období odevzdávání daňových přiznání za loňský rok.
