Rusko si platí šíření dezinformací o Ukrajině, chce se angažovat v protivládních demonstracích a zasahovalo do prezidentské kampaně v neprospěch Petra Pavla – zjištění BIS, která prezentoval její šéf, jsou alarmující, ale nikoli překvapivá. Situace k tomu nazrávala dlouho.
O aktivitách ruských tajných služeb v Česku se konkrétní informace dozvídáme spíš sporadicky. Na semináři o dezinformacích v Poslanecké sněmovně se ale šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka nezvykle rozpovídal. Uvedl pět konkrétních případů, na nichž se podle zjištění BIS podílely ruské tajné služby.
A teď konkrétně. Jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice měl podle Koudelky za pár tisíc eur zabezpečit šíření ruské propagandy. „Konkrétně šlo o to, že vlivový agent na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci zajistil, aby se ve veřejném prostoru šířily narativy podporující zahraničněpolitické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině,“ uvedl Koudelka.
Ještě před válkou na Ukrajině zachytila BIS aktivity ruského vlivového agenta, proruského aktivisty, který pro akcentování ruské propagandy v ČR používal vybrané novináře. „Vedle reportáží z ČR financoval rovněž několik zahraničních výjezdů a po novinářích chtěl vytvářet materiály pro potřebu ruské strany,“ prohlásil Koudelka.
BIS zaznamenala i přímou snahu ruských entit o navázání vztahů s jedním z organizátorů protivládních demonstrací na podzim 2022. Přímo z Ruska podle BIS pocházela i tvrzení o údajném verbování stovek osob mezi členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny loni na podzim. Zřejmě největší váhu ale má pokus zasáhnout do prezidentských voleb v lednu 2023.
Dle zjištění BIS totiž vypustil telegramový kanál ruského státního média Sputnik falešné video s pozdějším vítězem voleb Petrem Pavlem. Tvrdil tam, že by se Česko mělo zapojit do války na Ukrajině. Argument, že nás prezident-voják zavleče do války, byl přitom jeden z klíčových argumentů jeho odpůrců v kampani.
Sputnik proti Pavlovi
Ze strany BIS byl nejvyšší čas k tomuto tématu něco veřejně říct, protože tu nejde o salónní špionážní aktivity několika málo agentů, ale o věci, které se týkají nás všech. Každý přichází do styku s dezinformacemi, k mnohým z nás se dostalo video s Petrem Pavlem, mnohdy bizarní spekulace, že nás zavleče do války na Ukrajině, jsme sledovali všichni.
V případech, o nichž hovořil šéf BIS, jde o fatálně jednoduché operace, které nevykonávají žádní tajemní supermani, ale nenápadní lidé žijící mezi námi. Do války na Ukrajině jsme měli extrémně svobodné mediální prostředí, kde fungovala dokonce redakce již zmíněného Sputniku. Toto médium se samo nazývá globální zpravodajskou agenturou, funguje ve více než 30 jazycích a řídí ho státní agentura Rusko dnes.
Autor ví z vlastní zkušenosti, že Sputnik udržoval možná až příliš úzké kontakty s prezidentskou kanceláří Miloše Zemana. Portál Sputniku se ani nesnažil vyvolat dojem nezávislého zpravodajství, nekriticky propagoval politiku Vladimira Putina a o událostech v Česku referoval z pozice extrémní politické scény blízké komunistům nebo SPD. Médium tisklo také zjevně propagandistické a manipulativní články psané najatými českými autory.
Jeden z redaktorů Sputniku argumentoval tím, že činnost pod vlajkou Ruska je zcela otevřená a na podobném principu fungují třeba Hlas Ameriky (VoA) či Rádio Svoboda (RFE). Ano, obě instituce jsou financované Spojenými státy, první z nich přímo, druhá prostřednictvím agentury pro globální vysílání. Pochybnosti o objektivitě se sice občas objevují, VoA a RFE ale mají přísné etické kodexy („přesný, objektivní, výstižný“) a zejména RFE dělá obrovský kus práce v zemích, kde kvůli cenzuře normální žurnalistika provozovat nejde. RFE a VoA sice šíří negativní informace, ale nikdy ne informace falešné – což o Sputniku říct nelze.
Po vypuknutí války na Ukrajině se česká vláda pochlapila a Sputnik zablokovala. Jak ale ukázalo šetření BIS, agentura si našla cesty, jak obsah šířit dál. A to dokonce v prezidentské kampani, což hraničí s ohrožováním státu, jen jinými prostředky než konvenčními zbraněmi. Nijak to však nepřekvapuje, protože nemůžeme čekat, že by to Rusové v tomto případě vzdali. Zcela jistě budou navazovat na to, co si tu dosud vybudovali, a nebylo toho málo.
Doněcká díra do Česka
V roce 2016 se tu skupinka lidí v čele s Nelou Lískovou pokusila založit konzulát separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Nelze očekávat, že by něco takového prošlo, protože Nela Lísková nemá žádný mandát a DNR v Česku nikdo neuznal. Zakladatelé ale zaregistrovali neziskovku s názvem Zastupitelské centrum DNR a to už mohlo budit zdání oficiální instituce.
Podle informací autora šlo o akci řízenou přímo z DNR jejím propagandistickým bossem, finským divadelníkem a novinářem Janusem Putkonenem. Celá akce zjevně mířila na vybudování propagandistického předmostí v Česku, kudy bude možné šířit dezinformace. Úplně to ale nevyšlo, protože se skupinka zakladatelů rozhádala a Lískovou pak dokonce nepustili do DNR, nicméně trvalo rok, než soud „konzulát“ definitivně zrušil.
Do DNR opakovaně jezdil komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který se tu potkával s elitami a chlubil se svými vyjížďkami na Facebooku. V jednom z postů dokonce nabízel možnost vycestovat do DNR novinářům s tím, že tam budou vítáni červeným kobercem. Na možnost vzít do DNR novináře, kterého lze zpracovat, se ptali i další aktéři a nabídky na natáčení či vystupování v ruské propagandistické televizi létaly v Česku éterem, já sám jsem jich zaznamenal několik.
To vše byl jakýsi fundament, z něhož vznikl současný stav. Nelze se pak divit případům, o nichž hovořil šéf BIS Koudelka. Lze se dokonce domnívat, že jich může být daleko víc, protože Česko bylo před tím, než po rozuzlení kauzy Vrbětice v dubnu 2021 začala vláda omezovat přítomnost ruských diplomatů a vůbec něco dělat, rejdištěm ruských a proruských živlů.
Policie a justice jde dnes ostře po proruských bojovnících z Donbasu, kteří dostávají dvacetileté tresty za terorismus, „měkké“ aktivity ji ale dle autorových indicií prakticky nezajímají. Vlastně tu máme, co jsme si zaseli.
