Ještě předtím, než se Vladimir Putin setkal na ruském Dálném východě s pofiderním severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, řečnil v úterý několik hodin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. A někdy perlil podobně jako při svých posledních projevech Andrej Babiš v české Poslanecké sněmovně.
Podobně jako loni, i letos Putin na fóru ve Vladivostoku opanoval vše. Měl to jednoduché, prostor mu opět vyklidily osobnosti ze Západu, které kdysi na akci jezdily. Asistoval mu občas jen moderátora, který na začátku představení vystřihl husarský kousek, když při poděkování ruským pilotům za bezpečné přistání v nouzovém režimu „vtipně“ podotkl (zřejmě s odkazem na smrt Jevgenije Prigožina), že se nejedná o jedinou technickou závadu ruských letadel v poslední době. Zatleskal i sám Putin. A neznámá přísedící žena.
Putinovi se pak povedlo pronést hned několik kontroverzních výroků. Jedním z nich bylo prohlášení, že poslání sovětských tanků do Československa v roce 1968 a Maďarska v roce 1956 byla chyba. Prý politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. Pokud by se jeho slova nezasadila do kontextu právě probíhající války na Ukrajině, dalo by se na věc mylně nahlížet jako na snahu vypořádat se s imperialistickou historií Sovětského svazu. Doteď se totiž v Rusku na zmíněné události dívalo jako na pokus zabránit Západu ve státním převratu například právě v Československu. Jenže tak to Putin zjevně nemyslel.
Šéf Kremlu vzápětí dodal, že chyby, ze kterých se jeho země poučila, teď činí západní země v čele se Spojenými státy. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil. Politický systém USA označil za „prohnilý“ a jako příklad uvedl stíhání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. To podle Putina ukázalo „zvířecký škleb amerického kapitalismu“ a odhalilo „politické pronásledování“ Trumpa. I přesto, že považuje jeho stíhání za politický proces, Putin si nemyslí, že by se s případným vítězstvím Trumpa ve volbách nějak změnily rusko-americké vztahy.
Za „vynikajícího člověka“ a „aktivního a talentovaného podnikatele“ označil Putin ve Vladivostoku Elona Muska. Toho v poslední době kritizuje ukrajinská vláda za to, že občas omezuje přístup ke své satelitní internetové službě Starlink, na kterou se při svých operacích spoléhá ukrajinská armáda. Jistěže je pak podle ruského autoritativního vládce hoden obdivu.
A Putinovo vyjádření ve Vladivostoku k agresivní válce na Ukrajině, když je podle něj „politika zaměřená proti zájmům jiných zemí nepřípustná“? To už nijak nevybočovalo z dosavadní rétoriky, podle které Rusko nemůže zastavit boje, když čelí ukrajinské protiofenzívě. Jako kdyby ofenziva nesouvisela s ruskou okupací ukrajinského území. S Ukrajinou se prý dají vést mírové rozhovory, když vysvětlí „co chce“. „Pak se uvidí,“ dodal Putin.
Neuvidí se nic, bylo to je další několikahodinové rétorické cvičení.
