V posledních dnech hýbala médii v Evropě údajná smrt Jevgenije Prigožina, zakladatele ruské paramilitární organizace známé jako wagnerovci, která se výrazně angažovala na Ukrajině. Mnoho spekulací se vynořilo o okolnostech pádu letadla, na jehož palubě měl být vedle Prigožina i velitel wagnerovců Dmitrij Utkin, po němž skupina nese jméno. Utkin byl totiž známý i pod přezdívkou Wagner, podle jeho oblíbeného hudebního skladatele.
Bylo letadlo s významnými muži Wagnerovy skupiny na palubě sestřeleno ruskou protivzdušnou obranou, nebo jeho pád způsobila pečlivě přichystaná bomba, anebo na palubě vůbec nebyli? Pravdu se asi nedozvíme. K vyšetřování letecké „nehody“ totiž ruské úřady nechtějí mezinárodní orgány připustit.
Příčinou možného odstranění Prigožina však mohl být jeho nedávný pokus o puč, který byl reakcí na snahu Kremlu zařadit Wagnerovu skupinu do řad pravidelných jednotek ruské armády.
Putin zásadně nikomu neodpouští. Každý, kdo měl někdy v úmyslu mocenské postavení současného vládce Kremlu zpochybnit, musel počítat s tím, že ho jednou dostihne pomsta v podobě kulky, radioaktivního polonia či tzv. „pádu z okna“. Nyní patrně přišel na řadu Prigožin a do výčtu způsobů likvidace Putinových oponentů přibylo sestřelení letadla.
Přehlížené aktivity v Africe
Wagnerova skupina byla zmiňovaná hlavně v souvislosti s boji na Ukrajině, především v bitvě o Bachmut. Spíše stranou zájmu médií zůstávaly aktivity wagnerovců v oblastech vzdálených tisíce kilometrů od Ruska.
Málo se ví, že vojenskou skupinu často využívalo Rusko v konfliktech, kam nemohlo poslat svoji regulérní armádu. Nechvalně prosluli např. v Sýrii, kde bojovali po boku sil Bašára Asada. Mezi další oblasti jejich působení patří i Jižní Amerika. Ve Venezuele pomáhali autoritářskému vládci Nicolasi Madurovi.
Samostatnou kapitolu představuje rozsáhlá činnost této ozbrojené skupiny v Africe, například v Libyi, Středoafrické republice, Madagaskaru nebo třeba Mali. Ostatně poslední Prigožinův veřejný výstup měl pocházet právě z jedné z afrických zemí. Od přijímajících vlád (nejen) dostávají vedle peněz také např. přístup k nalezištím zlata či diamantů, což je případ Středoafrické republiky.
O dění v subsaharské Africe se z médií dozvídáme spíše výjimečně, což je určitě škoda. Činnost Wagnerovy skupiny a vůbec celé ruské působení v této oblasti by si rozhodně zasloužilo mnohem větší pozornost.
Rusko se dlouhodobě angažuje právě ve strategicky významných afrických státech bohatých na suroviny, protože zde chce, podobně jako pevninská Čína posílit svůj vliv na úkor Evropy a celého Západu. Jednou z těchto důležitých zemí je už zmíněné Mali. Prigožinem vytvořené paramilitární jednotky nyní působí právě v této sahelské africké zemi, kam přišly v lednu loňského roku.
Vzestup terorismu v Mali
V Mali působí celkem asi 1 600 wagnerovců. Přišli sem na pozvání místní vojenské junty v čele s Assimi Goïtou, která se velmi tvrdě vymezuje vůči Francii, potažmo Západu a snaží se orientovat mimo jiné na Rusko. Za nasazení wagnerovců v Mali dostával Prigožin měsíčně od vojenské junty 10 milionů dolarů.
Od příchodu Wagnerovy skupiny na konci roku 2021 bylo zabito v Mali 3 000 civilistů. To je v průměru čtyřikrát více než předchozí roky, kdy tam působili francouzští vojáci. Samotní wagnerovci a vojenská junta zabili 957 civilistů.
V této souvislosti je vcelku pochopitelné, že narůstá počet lidí, kteří se dávají do služeb saláfisticko-džihádistických teroristických skupin. Důvodem jsou zvěrstva na civilistech páchaná wagnerovci (známe z Ukrajiny), která zvyšují motivaci bojovat proti nim, přičemž jediný schopný “odboj” jsou bohužel dost často právě teroristické skupiny. Nejvýznamnějšími teroristickými skupinami zde jsou Islámský stát širší Sahary (ISIS-GS) a Džamá'at Nasr al-Islam wal Muslimin (JNIM).
Zvěrstva žoldáků v Mali
Wagnerovci mají podíl i na největším masakru civilního obyvatelstva, který se dosud odehrál během celého konfliktu v Mali. Došlo k němu mezi 27. až 31. březnem 2022. Vojenské jednotky malijské armády spolu s ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny obklíčili město Moura po mnoho let ovládané radikálními islamisty napojenými na už zmíněnou organizaci JNIM. Při této operaci bylo během čtyř dnů povražděno na 350 až 380 civilistů!
Nemůžeme se proto divit rapidnímu nárůstu teroristických útoků v Mali. Není to žádné překvapení. Mnozí mají za to, že Rusko pomáhá udržet mír a stabilitu v afrických zemích. Jedná se ale o falešnou iluzi.
Naopak je to právě Rusko, které má nezpochybnitelný podíl na zhoršující se bezpečnostní situaci nejen v konkrétních státech, ale i v celém regionu, protože svým jednáním jen zvyšuje v očích mnoha obyvatel popularitu teroristických skupin.
Jestli mají wagnerovci, respektive Rusko takovou oblibu u afrických diktátorů, tak spočívá především v tom, že si nekladou různé podmínky, jako to dělá EU nebo její členské státy. Mezi ně patří třeba respektování lidských práv či snaha o demokracii.
V Evropském parlamentu bedlivě sledujeme také poslední vývoj v sousedním Nigeru a doufáme, že se podaří celou situaci vyřešit smírně a bez vojenského zásahu zvenčí.
Autor je europoslanec za KDU-ČSL
