Zavedení korespondenčního hlasování v českých volbách se zase odkládá kvůli pravděpodobným obstrukcím ANO a SPD. Vláda ji i tak chce stihnout schválit ještě v tomhle volebním období. Je nepochopitelné, že volby na dálku pro krajany v zahraničí už nemáme dávno. Téměř v celé Evropě fungují dlouho a bez problémů. Současná koalice je ale zjevně prosazuje i ze zištných důvodů – ve volbách pomůžou právě jí.
Hlasovat poštou lze ve volbách ve všech zemích Evropské unie kromě pěti výjimek. Těmi jsou Česko, Chorvatsko, Malta, Island a Francie. Francouzi však můžou ze zahraničí hlasovat přes internet. Korespondenční volba funguje i ve všech našich sousedních státech.
Argumenty pro zavedení jsou jasné: v zahraničí žijí desetitisíce Čechů, z nichž mnozí jen dočasně, například na studijní či pracovní stáži nebo návštěvě rodiny. V současnosti musí Češi v zahraničí cestovat na zastupitelské úřady – tedy ambasády a konzuláty. Například ve Spojených státech to mnohdy znamená desítky hodin na cestě s velkými náklady. A Češi žijící na Novém Zélandě musí kvůli volbám dokonce létat do Austrálie. Hodiny či celý den na cestě však tráví i krajané ve většině evropských zemí. Volební právo přitom mají stejné jako každý jiný občan. Zavedením korespondenční volby se jim umožní toto ústavou dané právo efektivně realizovat.
Americký omyl
Jak již zaznělo, korespondenční volba funguje téměř všude v Evropské unii a kromě toho třeba v USA. Právě americký příklad často zmiňují odpůrci – připomínají zmatky kolem hlasování v prezidentských volbách roku 2020. Problém v USA ale nevycházel z korespondenční volby v zahraničí, ale z vnitrostátních dálkových voleb. V Americe je totiž v některých státech možné hlasovat například vhozením hlasu do volebního boxu na ulici. Tyto hlasy se pak sváží na sčítání až ve volební den.
Proč tedy v Americe nastal chaos zrovna při posledních volbách? Těchto "absenčních“ hlasů bylo tentokrát o 131 % víc než v předchozích volbách. Konkrétně takto volilo neuvěřitelných 66 milionů lidí, což je více než třetina hlasů. Důvodem byla pandemie covidu, kvůli které volilo mimo volební místnost o tolik více lidí než běžně. K tomu ještě připočtěme fakt, že v jednotlivých státech se pravidla voleb a sčítání značně liší.
Jelikož se v Česku zvažuje jen korespondenční volba ze zahraničí, nic takového nehrozí. Volby by vypadaly jako ve všech zemích kolem nás, které poštovní hlasování zavedly. Takto se hlasuje i v Polsku a Maďarsku, které konzervativní odpůrci korespondenční volby včetně ANO a SPD často dávají za vzor.
Hlasy pro Fialovu vládu
Ze strany dnešní opozice je boj proti korespondenční volbě pochopitelný. Při posledních parlamentních volbách totiž u Čechů v zahraničí těžce propadly. U krajanů hlasujících na ambasádách a konzulátech vyhrála koalice Pirátů a STAN, která dostala přes 50 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 34,2 %. Jen těsně by se do sněmovny dostalo ANO – od voličů v zahraničí dostalo Babišovo hnutí 5 %, SPD lehce přes 2 %. Tehdy takto hlasovalo 13 184 voličů. K letošním prezidentským volbám pak dorazilo výrazně víc – 22 932, přičemž Petr Pavel získal přes 95 %.
V případě zavedení korespondenční volby se odhaduje, že by mohlo hlasovat až 200 tisíc Čechů v zahraničí, což by při minulých volbách bylo zhruba 4 % hlasů. Z minulých výsledků je jasné, že by tyto hlasy převážně pomohly stranám současné vlády. Vzhledem k nízké popularitě Fialova kabinetu může těchto pár procent hlasů rozhodnout a přiklonit volby právě na stranu současné koalice. I to si určitě vládní politici uvědomují.
V tom však spočívá i ošemetnost návrhu. Kdyby strany stihly korespondenční volbu zavést dřív, mohlo se tak volit už v prezidentských volbách. Do doby příštích parlamentních voleb bychom si na nový způsob voleb zvykli a zřejmě by se potvrdilo, že regulérnost voleb a rychlost sčítání nijak nenarušují.
Pokud si však sněmovní většina nepospíší, můžou být první korespondenční volby právě ty příští parlamentní. V takovém případě bude prosazení působit účelově jako záchrana většiny pro současnou vládu a může silně rozdělovat společnost. Jestli vládě na korespondenční volbě opravdu záleží, právě teď je nejvyšší čas ji ještě prosadit. Většinu ve sněmovně i v senátu a zároveň zpřáteleného prezidenta už jen tak mít nemusí.
