Vždycky jsem chtěla dělat festival v té podobě, jak je dnes, ohlíží se před letošním 20. ročníkem Colours of Ostrava jejich zakladatelka a ředitelka Zlata Holušová. Multižánrový hudební line-up rozšířila o multioborový Meltingpot, z kterého se v průběhu pěti let stalo největší živé diskuzní fórum v Evropě. Živo na něm bylo zejména loni, když se Ledový muž Wim Hof vymezil proti farmaceutickému průmyslu. „Je to kontroverzní, ale na druhé straně, co je hezkého na tom, když vám Benu řekne: Vaše zdraví si bereme na starost. A tomu se nikdo nediví, že si lékárna bere vaše zdraví na starost. To je pro mě daleko kontroverznější prohlášení, než že když se o sebe budeme starat, nepotřebujeme doktory,“ má jasno.
Vznik řady hudebních žánrů provázely kontroverze, usilovat proto o hyperkorektnost na festivalu, který je jejich amalgámem, nepovažuje Zlata Holušová za žádoucí. Jejím záměrem byla od začátku upřímnost – v písňových textech i prezentacích, které na stagích Colours of Ostrava jednadvacátým rokem zaznívají. Výjimkou nebude ani letošní jubilejní 20. ročník, který se uskuteční ve dnech 19. až 22. července. Ten předloňský vzal za své kvůli pandemii koronaviru. Tehdy poprvé si Holušová připustila, že by se brány vítkovického areálu nemusely desetitisícům festivalových návštěvníků už nikdy otevřít. A i když následná ekonomická krize a válka na Ukrajině uštědřila kultuře další citelnou ránu, protože výdaje za ni seškrtaly domácnosti mezi prvními, stěžovat si nechce. „Máme se pořád fantasticky na to, jak jsme ustěžovaní. Zatímco jiné, daleko chudší země dokážou být v pohodě a příjemné k ostatním, tak Češi se mají dobře a pořád reptají,“ sdílí své zkušenosti z cest za novými hudebními objevy.
„Můj tým jezdí po celém světě a na všech festivalech, které navštívíme, si objevíme své hvězdy. Ty se pak snažíme mít v Ostravě a je skoro jedno, jestli je objevíme v Koreji a uděláme z toho speciální korejský den, protože nás nadchnou, anebo jestli je objevíme v Izraeli, kde velice často vybíráme hudbu, protože je skvělá, anebo v Senegalu, Nigérii. Hodně se řídíme tím, co nás rozechvěje, a vždycky, když jsme nadšeni koncertem, tak tam vzadu v hlavě máme: A líbilo by se to návštěvníkům Colours? A když se ty dvě pojítka sejdou, tak se snažíme ty umělce získat,“ popisuje mechanismus výběru účinkujících, který s sebou nese i nezanedbatelnou míru rizika. Jednu z takových riskantních sázek letos představuje nigerijská superstar Burna Boy. „Je to velice odvážné jméno vzhledem k tomu, jak je i finančně mimořádně náročné, ale je to obrovská hvězda africké hudby 22. století, bych skoro řekla. V České republice nikdy nebyl a očekávám od toho, že to bude obří show,“ věří zkušená organizátorka.
Další „velkou neznámou“ bude pro tuzemské publikum legendární písničkář Gilberto Gil. „Jede své poslední životní turné, je to největší brazilská hvězda, která zasáhla velkou část světa svými nádhernými písničkami a zase, podobně jako Burna Boy, bude poprvé v České republice a bude na Colours. Moc se na to těšíme, bude to určitě hodně něžné,“ slibuje si od vystoupení Holušová. Emotivní očekává, že bude také koncert klavíristy ukrajinského původu Lubomyra Melnyka, u kterého se sama neubránila slzám. V ostravské multifunkční hale Gong navíc vystoupí spolu s Janáčkovou filharmonií. Nevšední zážitek by měla návštěvníkům nabídnout i nová Cacao stage, kde se bude každý den podávat horké rituální kakao a budou probíhat organic music performance nebo taneční workshopy.
Kterou fázi příprav oceňovaného festivalu má nejradši? Který letošní host by na Meltingpotu mohl vzbudit podobné emoce jako Wim Hof a co si vlastně o Ledovém muži myslí? Co říká na kritiku jednorázových kelímků, které Colours of Ostrava používá? A jaké plány má do budoucna? Na tyto a další otázky odpovídala zakladatelka a ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová.
