Tento týden byl zveřejněn 66bodový plán klimatických aktivistů z Poslední generace, kteří požadují, aby se Německo stalo klimaticky neutrálním v co nejbližší době. Proto blokují dopravu, poškozují kulturní památky a obecně se na sebe snaží za každou cenu upoutat pozornost médií.
Ostatně není to jen v Německu, i u nás se aktivisté snaží v Praze blokovat svými průvody dopravu. Všude to začíná stejně. Nejprve chtějí snížit rychlost na 30 km/h, aby následně své požadavky vystupňovali do absurdit, jako je zákaz masa a uzenin.
Rychlostí to začíná a totalitou končí. Plán nerůstu ekonomiky je pro lidstvo nepřirozený a lze dlouhodobě dosáhnout jen zákazy a zákazy končí nesvobodou.
Zajímavé je, že každý týden potkávám někoho, kdo chce emigrovat, protože se v Evropě cítí nesvobodně. Někdo kupuje dům ve střední Americe, někdo v Thajsku. Jsou to ti, kteří v dospělosti zažili devadesátky. Naopak ti, kteří je nezažili, nechápou a ptají se, v čem dnes někdo cítí nesvobodu. Vždyť přece nikdo nikoho nezavírá. Nikomu není zakázáno studovat, cestovat apod. A přesto čtyřicátníci a starší nesvobodu cítí.
Poslední generace by podle mě lidi nejraději vrátila do jeskyně. My se tady výrazně omezíme, ale Asie a Afrika se neomezí. Budou dál růst populačně i ekonomicky. Oni rozhodnou o tom, kolik uhlíku půjde do ovzduší. Evropská snaha o nulové emise tím pádem půjde vniveč. Je to úplně pomatená cesta.
Nedávno jsem mluvil s jedním německým poslancem a ptal jsem se ho, jak by porovnal českou a německou společnost. Říkal, že podle něj jsme dva roky za Německem. Jinými slovy, za dva roky budeme řešit návrhy Poslední generace, jako ho dnes řeší Němci.
Plán zkázy
Z 66 bodů mě asi nejvíce zaskočilo to, že nyní, v době, kdy se bojuje na hranici EU, někdo prohlásí, že je nutná masivní redukce armády. K tomu snad není nutný komentář.
Z ekonomických bodů aktivisté požadují např. příděl benzinu a nafty na 500 litrů na osobu za rok s tím, že za pět let poklesne příděl na nulu. To je podle mě jen důsledek toho, že západní Německo už dlouho nezažilo přídělový systém a ti, kteří ho chtějí, vždy žili v blahobytu, a proto si ho neváží.
Do stejné kolonky zákazů patří požadavek na to, aby jednotlivec směl letět jen jednou za rok a za pět let pouze jednou za tři roky. Svoboda cestovat tím končí.
Nicméně i kdyby toto neplatilo, tak by lidé neměli kam létat, protože většina letišť má být podle plánu uzavřena.
Do kategorie „mějme se všichni stejně špatně“ patří požadavek, aby byly vysoké majetkové daně a aby nejvyšší příjem mohl činit jen desetinásobek minimální mzdy.
Plán aktivistů na demontáž silnic a dálnic považuji jen za snahu vyšroubovat požadavky na maximum, aby bylo z čeho ustupovat. Toto nemůže nikdo racionální myslet vážně. Podobně šíleně zní i požadavek na v podstatě zákaz všech nových stavebních činností.
Aktivisté chtějí dále omezit výrobu aut. To by byla pro Německo pohroma a pro ČR ještě větší, protože u nás jen jedna jediná automobilka dokáže generovat skoro desetinu exportu. Naše ekonomika je na autech založena a bez nich nebudeme mít z čeho žít. To je třeba říct hodně nahlas, aby o tom žádný aktivista nepochyboval.
Tak jako každá levice, tak i zde je velký odpor k práci. Aktivisté chtějí pracovat jen 25 hodin týdně. To by přineslo ohromný pokles ekonomiky a zchudnutí. To je ostatně pro komunismus typické.
Ekonomika řízená aktivisty by nejspíš musela skončit bankrotem, protože chtějí, aby lidé s příjmem do 25 tisíc eur za rok (téměř 600 tisíc korun) neplatili daně a následně by daně rychle rostly. Neplatila by se žádná DPH a místo toho by byly daně z emisí oxidu uhličitého. Zároveň by byla 25% daň z nákupů přes internet. Takováto ekonomika by se bankrotu vyhnula jen při opravdu vysokém zdanění uhlíku.
Cesta do otroctví
Velmi mě mrzí, že z aktivních politiků jsem u nás neslyšel odsouzení hnutí Poslední generace. Snad jediný, kdo se více vymezil, byl Jan Skopeček. Jak mohou politici mlčet? Jak může pražská radnice ustupovat a dovolit blokády dopravy v Praze? Jak to, že se tomu nikdo nepostaví?
Já vím, že většina politiků asi považuje hnutí za extrém a bagatelizují jeho vliv. Jenže tak to bylo i s jinými diktátory. Mě překvapilo, když pod článkem zpravodajského webu s názory hnutí souhlasilo ze skoro 10 tisíc hlasujících 7 % čtenářů. To není nula, jak jsem čekal.
Pikantní na tom je, že v Německu jde po hnutí už policie. Tamní policie vyšetřuje sedm lidí, kteří čelí obviněním ze založení a podpory organizované zločinecké skupiny.
V Británii dokonce jeden z těch, kteří v Praze protestují za snížení rychlosti jízdy po Praze, dostal trest odnětí svobody s odkladem na dva roky za to, že v listopadu spolu s dalšími zablokoval okružní dálnici okolo Londýna. Tedy za to, co u nás aktivistům prochází a ještě k tomu mají podporou policie, dostávají v zahraničí tresty.
Zdá se, že jsme na tyto extremisty moc mírní. V každém případě nechci žít v zemi, kde bude vše zakázané. Není možné, aby nám malá menšina diktovala, jak máme žít. Musíme se včas ozvat. Totalitu jsme tu už měli.
Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny CFG
