Slovensko má od pondělka poprvé jak úřednickou vládu, tak premiéra maďarské národnosti. Uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora totiž jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová premiérem nového kabinetu. Jeho hlavním cílem je ukončit chaos, který na slovenské politické scéně panuje skoro od posledních parlamentních voleb v únoru 2020. Tehdy se premiérem trochu překvapivě stal ohnivý opoziční rétor Igor Matovič, lídr konzervativně protestní strany OĽANO, což znamená Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Tak jak se Matovič v kampani ukázal jako mistr předvolební kampaně, tak se následně projevil jako problematický premiér v čele vlády čtyř stran od středu doprava, které od moci odstavily stranu Smer Roberta Fica.
Roky politické nestability
Matovičova vláda se dlouhodobě zmítala v křeči osobních sporů mezi premiérem a jeho vicepremiérem a lídrem pravicově liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) Richardem Sulíkem. Neschopnost týmové spolupráce stála Matoviče nejprve post premiéra, kdy se musel nechat degradovat na ministra financí, aby po svém extempore s ruskými vakcínami Sputnik udržel Sulíka a jeho stranu ve vládě. Novým premiérem se stal Matovičův spolustraník Eduard Heger, ale ani jeho klidná povaha a solidní vystupování nezabránily rozpadu vlády, v níž dál bojovali dva kohouti na jednom smetišti.
Liberální sulíkovci nakonec vládu opustili, pár měsíců ji zvenku tolerovali, aby ji následně v prosinci loňského roku odstřelili parlamentním hlasováním o nedůvěře společně s Ficem a od něj odtrženou stranou Hlas dalšího expremiéra Pellegriniho.
Heger měl původně bez důvěry dovládnout až do předčasných voleb, které budou na konci září, ale jeho kabinet prodělal několik vln agónie. Nakonec mu kromě nerozhodnosti zlomila vaz i špatně napsaná slovenská ústava, podle níž fakticky není možné vyměňovat ministry ve vládě bez důvěry. Po skandálech a rezignacích už měl Heger řídit kromě vlády i čtyři další rezorty – konkrétně zahraničí, finance, zdravotnictví a zemědělství. Proto se prezidentka rozhoupala ke kroku, který po ní mnozí požadovali už dlouho, a vládu podle ústavy odvolala (přesně jí odebrala pověření vládnout v demisi).
Situaci se rozhodla vyřešit pro samostatné Slovensko vůbec historicky první úřednickou vládou. Politické strany ji za to moc nepochválily a mluvily o obcházení parlamentu, protože Čaputová s nimi nijak nejednala a sama vybrala premiéra i všechny členy vlády. Veřejnost si ale asi oddychla, že zemi k volbám dovede kabinet expertů, kteří se nebudou utápět v dalších žabomyších válkách.
Uznávaný ekonom premiérem
Viceguvernér Národní banky Slovenska, který se dobře slovensky naučil až při studiu na univerzitě, není na Slovensku příliš známý, ale je uznávaný jako jeden z autorů rovné daně nebo hladkého přechodu na euro. Výběr Ľudovíta Ódora na funkci premiéra předznamenal složení celé vlády. Ta se skládá s jedinou výjimkou ministra vnitra Ivana Šimka z nestranických odborníků a uznávaných expertů, částečně liberálního a částečně konzervativního smýšlení. Nenaplnil se proto scénář Igora Matoviče, který tvrdil, že prezidentka jmenuje do vlády hlavně ministry jejího levicově liberálního politického smýšlení a provede tím něco, čemu expremiér říkal „progresivní puč".
Fico na cestě zpět k moci
Do nové vlády se ale okamžitě tvrdě opřel i lídr nyní podle průzkumů nejsilnější slovenské politické strany Róbert Fico. Ten o nové vládě mluví jako o dílu amerického liberálního byznysmena George Sorose a obviňuje prezidentku, že kabinet sestavoval podle not Washingtonu a po konzultacích na bratislavské ambasádě USA. Prezidentka, kterou Fico už běžně veřejně označuje za americkou agentku, reagovala oznámením, že věc bude řešit právní cestou, protože zpochybňovat takto svrchovanost země není žádná legrace.
Z popsaného je vidět, že úřednická vláda má velkou šanci zklidnit řízení státu na pozadí volební kampaně, které bude dominovat ze řetězu utržený Robert Fico. Ten chce volby vyhrát hlavně proto, aby se pomstil za osobní vyšetřování a odsouzení řady jeho blízkých spolupracovníků. Kulisy k jeho možnému návratu k moci bude vytvářet bratrovražedný boj rozdrobené pravice, která půjde do voleb minimálně na pěti kandidátkách, a uhlazená tvář Pellegriniho, který se teď tváří jako umírněný sociální demokrat, i když ještě před třemi lety byl premiérem z vůle Roberta Fica a jeho blízkým spolupracovníkem, když na Slovensku vládli pověstní „smeráčtí“ naši lidé.
