Ve stínu nedělních tureckých voleb se ve stejný den odehraje ještě jedno pozoruhodné volební klání v zemi, jejíž jméno rovněž začíná na T, jezdí do ní také mnoho českých turistů, a i tam je na spadnutí obrovské politické zemětřesení. Členy parlamentu si totiž vybere i skoro sedmdesátimilionové Thajsko.
Pohledem Evropana jsou volby v Thajsku hodně exotické, ale také plné docela dobrodružných příběhů. I letos v nich proto budou rivaly dvě hlavní síly, které už déle než dvě dekády bojují o kontrolu nad zemí, kterou Češi vnímají jako prázdninový ráj, ale jde i o 26. největší ekonomiku celého světa.
Na jedné straně zde stojí zavedená konzervativní elita, podporující monarchii a opírající se o armádu. Jejím soupeřem je už minimálně od začátku století rodina jednoho z největších thajských businessmanů, který se jmenuje Tchaksin Šinavatra a jehož jeho krajané původně znali jako majitele největší mobilní sítě v zemi. V zahraničí se Šinavatra proslavil hlavně nákupem fotbalového klubu Manchester City, který ale po jedné sezoně prodal jeho dnešním arabským vlastníkům. Fanoušci pražské Sparty si navíc ještě možná vzpomenou, že se v roce 2004 měl zajímat i o tento klub.
Thajský Babiš
Král thajských telekomunikací vstoupil do politiky na přelomu století, založil stranu s podivuhodným názvem Thajci milují Thajce a třikrát drtivě vyhrál volby. Jeho premiérování v letech 2001 až 2006 dodnes štěpí Thajce, a to v módu, který v některých rysech připomíná Andreje Babiše u nás.
Jedni v Šinavatrovi totiž vidí dobrodince, který v zemi zavedl první všeobecný zdravotní systém, zvýšil životní úroveň nejchudších Thajců a byl v poslední době jediným politikem, který v zemi dokázal protlačit nějaké změny. Druhá část občanů Šinavatru hodnotí jako nebezpečného populistu a odsouzeného korupčníka, který si štědrými dárky ze státního rozpočtu kupoval voliče, aby si ve vládě mohl dělat ještě větší prostor pro rodinné podnikání. Vyčítají mu také, že údajně podporuje antimonarchistké proudy a že jeho válka proti drogám, kterou jako bývalý policista vyhlásil během jeho vlády stála životy mnoho lidí.
Červená trička vs. žlutá trička
Šinavatra dnes žije střídavě v Dubaji a v Londýně, kam utekl, když jeho vládu sesadila v nekrvavém puči armáda, podporovaná tehdejším superpopulárním králem Pchúmipchon, a on sám byl odsouzen za údajnou korupci a finanční machinace. I z exilu ale Šianavatra úspěšně řídí rodinný politický podnik, který vyhrál všechny thajské volby od roku 2001. V čele strany, která nahradila jeho rozpuštěné uskupení Thajci milují Tchajce, ho nejprve zastoupila jeho sestra Jingklak Šinavatrová, která to dotáhla také až na premiérku. I vláda první premiérky v čele země ale byla poznamenána masivními protesty příznivců obou politických tábory, které jsou v Thajsku známé jako „červená trička“, která fandí Šinavtrově klanu, a „žlutá trička“, která naopak podporují krále, armádu a jim spřízněné politiky.
Politický vaz ji ovšem zlomilo, když přišla s nápadem na amnestii, která mohla umožnit návrat jejího bratra do země. Roajalistická armáda na to reagovala dalším pučem, po kterém už nejenom sesadila premiérku, ale na chvíli i „odložila“ demokracii a přijala novou ústavu s „pojistkou“, proti Šianavatrům. Ta spočívá v mechanismu, kdy premiéra volí obě komory parlamentu, ale výsledek silně ovlivňuje to, že všech 250 senátorů jmenuje orgán blízký armádě, takže i výrazné vítězství opozice v pětisetčlenné sněmovně neznamená návrat Šinavatrových politiků do čela kabinetu.
Vojenští senátoři
Pojistka zafungovala před čtyřmi lety, kdy Šinavatrova strana vyhrála volby, ale premiérem zůstal díky hlasům „vojenských“ senátorů vůdce vojenské junty a bývalý náčelník thajské armády Prajutch Čan-Oča. Ten by rád zopakoval stejný scénář i po nedělních volbách, ale průzkumy věští drama.
Opozice by tentokrát mohla dokonce dosáhnout i na 376 křesel ve sněmovně, která by jí při výběru premiéra umožnila přehlasovat vojenské senátory. Další reinkarnace Šinavatrovy strany, která se jmenuje Strana pro Thajce, totiž vede všechny průzkumy a druhá by mohla skončit další protestní formace – Progresivní strana, kterou vede další velký thajský podnikatel a lídr automobilového průmyslu Thanathorn. Progresivci mají podporu hlavně mladých Thajců, které oslovují moderní on-line kampaní.
Méně populární král
Opozici nahrává i fakt, že současný král Mahá Vatčirálongkón není i kvůli různým osobním excesům zdaleka tak populární jako jeho všeobecně uznávaný otec, i když ho chrání tvrdé zákony zakazující jakékoli náznaky jeho kritiky.
Zda se v jihovýchodní Asii v neděli odehraje velké politické zemětřesení, ale nerozhodnou jen voliči, ale také dosavadní režim. Podobně jako v Turecku tu totiž ve vzduchu visí otázka, zda armáda bude případnou změnu vlády akceptovat nebo zase sáhne po vojenském převratu.
Peníze pro každého
I proto lídryně Strany pro Thajce a dcera Thaksina Šinavatry – Paetongtarn Šinavatrová veřejně deklaruje, že nyní ještě nebude kvůli menším životním zkušenostem premiérkou, a relativizuje výroky svého otce, že se na podzim vrátí po letech z exilu domů, aby viděl svého vnuka, který se nedávno právě Paentongarn uprostřed volební kampaně narodil. V té dcera Thaksina Šinavatry zcela po vzoru svého otce slibuje všem Thajcům s nižším příjmem, že po jejím vítězství dostanou do elektronické peněženky 10 tisíc bahtů (něco přes 6 tisíc korun). Ať už to zabere, nebo, ne Thajsko čekají velmi napínavé volby.
