Turecko je už dvě desetiletí politicky vedené Recepem Erdoğanem, ať už jako premiérem, nebo nyní prezidentem. Lídr tureckých islamistů, který si nechává přezdívat Sultán, do letošních prezidentských voleb ovšem snad poprvé za dvě dekády vstoupil bez role jasného favorita.
V papírově vyrovnaném souboji se totiž střetl s lídrem sjednocené opozice, kterým je Kemal Kılıçdaroğlu. Tento čtyřiasedmdesátiletý dlouholetý šéf Republikánské lidové strany (CHP) prohrál s Erdoğanem a jeho stranou už několik voleb v řadě, ale nyní mu předvolební průzkumy věštily ještě na konci kampaně dokonce několikaprocentní náskok.
Dvě tváře Turecka
Kılıçdaroğlu je přitom snad ve všem jednoznačným protipólem Erdoğana. Začněme politikou. Kılıçdaroğlu vede politickou stranu CHP, o níž se mluví jako o sociálně demokratické, ale ve skutečnosti jde v první řadě o reprezentantku kemalovského politického proudu. Ten vybudoval zakladatel novodobého Turecka Mustafa Kemal Atatürk. Když přesně před sto lety zakládal dnešní Tureckou republiku, postavil ji na odmítnutí osmanské minulosti i politického islámu. Přál si sekulární Turecko směřující do Evropy a spolupracující úzce se Západem. Jeho odkaz střežící CHP byla dlouho státostranou, jež ve spolupráci s armádou určovala v Turecku tón. Její pozdější lídři ale nedokázali čelit nástupu politického islámu, který dovedl do konce právě současný prezident Recep Erdoğan. Po jeho nástupu se role v turecké politice obrátily. Kemalisté se dostali do role často i potlačované opozice proti režimu, který byl nově postaven na osmanské nostalgii a budování Turecka jako samostatné lokální mocnosti, jež v první řadě podporuje islámské hodnoty, a proto se necítí jako součást Západu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
