Bývalý prezident Miloš Zeman začal opět pracovat. Alespoň takhle to tvrdí lidé z jeho nejbližšího okolí. Oproti jeho předchůdcům bude Zemanova postprezidentská pracovní činnost zřejmě vypadat úplně jinak a bude probíhat i v poněkud netradičním prostředí. Zatímco Václav Havel měl svoji knihovnu a Václav Klaus má svůj institut, Zeman bude úřadovat v kanceláři v Jaselské ulici v pražských Dejvicích. Na adrese není nic choulostivého. Zarážející je spíš fakt, že onou „kanceláří“ je jakási přetvořená ložnice v jednom třípokojovém bytě. Ten se navíc nachází ve druhém patře domu, který postrádá bezbariérový přístup. Absurditu všeho podtrhuje fakt, že si takový prostor nevybral Zeman sám, ale pronajal si ho pro něj spolek jeho přátel v čele s Vratislavem Mynářem.
Z již publikovaných zjištění různých médií je patrné, že Spolek přátel Miloše Zemana moc dobře věděl, co a kde si pronajímá. Z inzerátu bylo rovněž zřejmé, že byt předtím nebyl nijak významně upravován pro potřeby kanceláře.
Nad celou záležitostí se začíná linout velký smrad trapnosti. Člověk, který byl nedávno hlavou státu, bude úřadovat ve vybourané ložnici a do jeho „kanceláře“ ho bude ochranka nosit po schodech doslova jako figurínu do výlohy.
Ze zákona má přitom exprezident nárok na 50 tisíc korun měsíčně na náklady spojené s provozem své kanceláře. Je tedy zřejmé, že za tuto částku lze pořídit jiné a důstojnější prostory a ještě zbudou nějaké peníze na plat asistentky či spolupracovnice, kterou podle všeho bude Zemanova žena Ivana. V tomto případě však kancelář platí Spolek přátel Miloše Zemana, takže zřejmě půjde o jiné prostředky než oněch zmiňovaných 50 tisíc z eráru.
Pokud má být tento přátelský dar pro Zemana určitým poděkováním jeho bývalých podřízených za to, že celá léta přehlížel a tiše toleroval jejich zlotřilé rejdy na Hradě a v jeho okolí, tak se jedná o cynický výsměch hodný řezníka Krkovičky z večerníčkovských pohádek.
Miloš Zeman prohlásil, že bude ve své kanceláři pracovat jednou týdně. Bude přijímat návštěvy a poskytovat rozhovory médiím. S určitou dávkou jízlivosti lze poznamenat, že k takové pracovní náplni tuto kancelář ani nepotřebuje. Návštěvy může přijímat doma ve své knihovně v bungalovu a tam může dávat i rozhovory hrstce spřátelených novinářů, která mu je ještě ochotna naslouchat.
U Zemanových předchůdců bylo zvykem, že při pobytu na prezidentském vejminku hodně cestovali, psali knihy či eseje, přednášeli, otevírali nové výstavy či přebírali záštity nad akcemi a tak dále. Zkrátka byli akční a byli ve veřejném prostoru vidět. To u Zemana čekat nelze. Ten zjevně počítá s tím, že bude ze své ložnicové kanceláře udělovat knížecí moudra plná žlučovitých výlevů proti svým oponentům a těm, kteří ho již za jeho prezidentování předběhli o několik koňských délek. Možná je to i záměrný kalkul Mynáře a dalších. Potřebují jen navenek ukázat, že Zeman tu stále je a je připraven dle zadání kopnout do vlády, novinářů nebo jiných kritiků dřívějších poměrů. Navíc spoléhají, že na některých úřadech stále ještě sedí lidé, které tam Zeman dosadil, a ti také vědí, co je to vděk a potřeba pomoc vrátit.
Celá věc má ještě jiný rozměr. Za Havla i Klause se po jejich odchodu z úřadu postavily významné osobnosti a bohatí sponzoři. Nepochybně chtěli i participovat na jejich jménu. Nicméně otevřeli své peněženky a díky nim instituce exprezidentů získaly punc či podobu obvyklou na Západě. Za Zemanem se zatím nikdo nesešikoval. To jen svědčí o tom, že Zeman skončil jako zcela opuštěný, neúspěšný a nerespektovaný politik, se kterým nikdo nechce mít nic společného. Samozřejmě, byl dvakrát řádně zvolený ve svobodných volbách. Ale jak vidno, ani tohle nikomu světlou budoucnost a dobré renomé v dějinách nezaručí. Po Zemanovi zůstalo jen trapno a člověku je Zemana skoro líto. Na druhou stranu si za svoje nadbíhání Rusku a Číně, ohýbání české ústavy a další nepočitatelné prohřešky ani nic jiného nezaslouží.
