Velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický je buď hloupý nebo navedený. Jinak se jeho nedávná schůzka na půdě naší ambasády v Tel Avivu, které se zúčastnil i Žarko Jovanovič, jeden z nejvýraznějších propagandistů proruské scény v Česku, nedá vysvětlit. Stalo se tak v době, kdy Stropnického „šéf“ Andrej Babiš v kampani slibuje vyjednat mír na Ukrajině a tím rovněž nahrává postojům Kremlu. Mezitím Stropnického syn Matěj, někdejší pseudolevicový politik a aktivista, zorganizoval petici Mír a spravedlnost, mezi jejíž petenty je rovněž mnoho šiřitelů ruských představ o tom, jak to má na Ukrajině skončit. Je to náhoda, že Stropničtí se ocitli na tak bizarní straně politického spektra?
O Martinu Stropnickém uvažovalo hnutí ANO (alespoň to tak popisuje sám Andrej Babiš) jako o možném kandidátovi na prezidenta. Ovšem Stropnického ambice se utopily v milostných pletkách, do kterých se zamotal. Budiž, to je jeho osobní věc. Ovšem osobní věcí není jednání na půdě českého velvyslanectví v Izraeli, protože ambasador v cizí zemi zastupuje zájmy České republiky a vlády. K tomu v žádném případě nemůže patřit schůzka s Žarkem Jovanovičem, předním představitelem proruské scény u nás. Stropnického chování je ostudné a měl by být ze svého postu odvolán. Diplomatický problém směrem k Izraeli z to nebude, protože jeho nástupkyně Veronika Kuchyňová Šmigolová už souhlas izraelské strany obdržela a původně měla nastoupit na tento post v létě.
Velvyslanec Stropnický, který je už léta v „područí“ Andreje Babiše, tím nepřímo napomohl v kampani svému stranickému šéfovi. Ten nechal oblepit zemi billboardy s tím, že on je „diplomat“ (co všechno tak vytížený člověk dokáže stihnout, že?) a že přispěje na rozdíl od vojáka Petra Pavla k míru na Ukrajině. Je to samozřejmě bluf, protože Česko u žádných jednání nebude hrát nějakou podstatnou roli. Ale proč se Stropnický právě teď sejde s proruským aktivistou, který měl v Izraeli po boku i poslance SPD Jana Hrnčíře, jehož strana také koketuje s Ruskem a o podporu v druhém kole voleb ji žádá právě Babiš? Je to jen shoda okolností, že se něco takového odehrálo právě teď? Těžko podobné variantě věřit.
A co Duch svatý?
Naprosto bizarní je pak vysvětlování Stropnického a dalších lidí, za jakých podmínek se vlastně schůzka v Tel Avivu uskutečnila. Trvala dvě hodiny (to je dost dlouho) a zorganizoval ji David Bohbot, který je vlastníkem firmy Masada Security Solutions. Ta o sobě uvádí, že je oficiálním konzultantem zástupců izraelského zbrojního průmyslu a výcvikových středisek v Izraeli. Bohbot se ale angažuje i ve straně Trikolora, která, jistě další náhoda, také podpořila Babiše v boji o Hrad.
Stropnický ke schůzce Deníku N řekl: „Nemohu mít přehled o tom, kdo působí v dezinformační sféře u nás. Neověřoval jsem si minulost a aktivity své návštěvy.“ Takže dezinformátor? U velvyslance? Kdyby dorazil Mussolini, tak se o to také nebude Stropnický zajímat? Hrnčíř z SPD to pak ještě korunoval. Potvrdil, že na schůzce v Tel Avivu byl i Žarko Jovanovič. „Nebyl jsem rád, že se tam objevil, ale nemohl jsem to ovlivnit, že tam bude. Vím, že nás nemá rád a hodně škaredě se o nás vyjadřuje, co jsem viděl na sociálních sítích,“ uvedl pro iDNES.cz Hrnčíř. Fantazie! Hrnčíř není rád, že se někdo, kdo jeho stranu pomlouvá, s ním objeví na schůzce u velvyslance kdesi daleko od domova. Přitom jeli spolu do Izraele. Po Babišově průhledném triku s Jezulátkem, se dá teď očekávat, že na jednání u Stropnického seděl ještě Duch svatý.
Paníze, kalkul nebo hloupost?
To ale není jediná pomoc ze strany Stropnických v kampani expremiéra. Levicový aktivista Matěj Stropnický, syn pana velvyslance, je jednou z hlavních postav iniciativy a petice Mír a spravedlnost, která tvrdí, že si „klade za cíl vrátit do české veřejné debaty o válce na Ukrajině požadavek příměří a míru“. Každý chce mír. I Babiš po něm v kampani volá. Ovšem kdyby teď na Ukrajině zavládlo příměří, tak by se to rovnalo vítězství Ruska, protože okupuje část území sousedního státu. Na to Ukrajinci nemohou přistoupit.
A skutečně chce někdo v Česku něco podobného? Neznají snad tito lidé historii našich Sudet? Mají Ukrajinci ustoupit putinovskému zlu a vzdát se části své země? To by nahrálo zločincům v Kremlu. O míru ať si rozhodují Ukrajinci, ne strejdové v Česku. Proč ale někteří lidé u nás postupují tímto způsobem bez ohledu na české národní zájmy? Jsou v tom peníze, politický kalkul, nebo jen nekonečná hloupost?
