Vládní strany před volbami slibovaly štíhlý a efektivní stát. Ve skutečnosti pokračují v nejhorší praxi předchozích vlád. Dál rostou příjmy i počet zaměstnanců placených státem.
Především politici ODS před volbami často hovořili o rušení desítek zbytečných úřadů a státních institucí. Neruší se nic. Vzniká nový Úřad pro digitalizaci a výdaje státu na platy dále rostou. Za letošek a příští rok, tedy dva roky této vlády, o 25 miliard korun. Že nejde o úředníky, ale o učitele nebo policisty, není podstatné. Výdaje na chod státu jsou to první, co má vláda snižovat, stojí-li před řešením hlubokých rozpočtových deficitů.
Zlý Kalousek
Ministr financí Zbyněk Stanjura při projednávání rozpočtu na příští rok v Poslanecké sněmovně sliboval, že se na stole ocitnou plány výdajových úspor a budou bolet. Bolest by mohla být nižší, kdyby vláda měla od samého počátku odvahu udělat to, co bylo třeba: zmrazit objem platů lidí placených státem po vzoru finanční reformy Miroslava Kalouska z roku 2011. Přidávat se mohlo jen z peněz ušetřených snížením počtu zaměstnanců. Tehdy následovaly tři jediné roky v moderních dějinách Česka, kdy počet lidí placených erárem skutečně klesal – za tři roky ubylo skoro dvacet tisíc z nich. Když nyní, v rozpočtově ještě mnohem horší situaci, má mezi roky 2021 a 2023 přibýt 14,5 tisíce nových zaměstnanců, zní to trochu jako výsměch. Argument, že v naprosté většině nejde o úředníky, je bezvýznamný. Stát prostě na toto bujení nemá. A kromě toho, těch úředníků je také více než dost.
Mají předplaceno
Podrobnou analýzu zabývající se vývojem počtu zaměstnanců ve veřejné sféře zveřejnila letos Národní rozpočtová rada. Z její analýzy plyne, že úředníci skutečně dominantně netáhnou růst nákladů na státní platy, ale bezvýznamní také nejsou. Jen na ministerstvech a jejich podřízených organizacích, včetně některých dalších správních úřadů, bylo k začátku roku 2020 75 796 služebních a pracovních míst.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
