Trestní stíhání v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo se odkládá, podezření, že firmy z koncernu Agrofert platily své “sesterské” farmě Čapí hnízdo za fiktivní nebo předraženou reklamu s cílem ušetřit na daních, se nepotvrdilo. Tehdejší manažeři Babišových firem mají důvod k oslavě, samotný Andrej Babiš z kauzy ale dobře nevychází.
Proč se zatím nepotvrdilo podezření, že firmy z Agrofertu pomocí reklamy na Čapím hnízdě krátily daně? Detektivové především zjistili, že nešlo o reklamu, která by existovala jen na fakturách, ale že Čapí hnízdo objednané reklamy skutečně realizovalo. Vyšetřovatelé vyvrátili také to, že by reklama byla zadána na příkaz z Agrofertu. Navíc částky, které firmy na reklamu vynakládaly, nebyly vzhledem k jejich velikosti a zaměření přemrštěné. Nejednalo se ani o běžnou reklamu, ale šlo o tzv. sponzoring, kdy má inzerent zájem na tom, aby se dařilo také poskytovateli reklamy.
Státní zástupce trestní stíhání odložil, protože se neprokázalo podezření na úmyslné jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně, což bylo v této věci rozhodující.
Přesto bude mít kauza zřejmě pokračování. Městské státní zastupitelství zdůrazňuje, že vydáním usnesení o odložení trestního stíhání nedochází k ukončení případu. Je tedy možné v budoucnu trestní řízení obnovit, pokud se objeví nové relevantní skutečnosti. Do případu se může ještě vložit také Vrchní státní zastupitelství v Praze v rámci provedení dohledu a případně také Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, obdobně jako tomu bylo v tzv. hlavní větvi kauzy Čapí hnízdo, v níž už padly obžaloby pro podezření z padesátimilionového dotačního podvodu.
Co by ještě mohlo vyplavat na povrch?
Vyšetřovatelům se nepodařilo zjistit, jaký byl rozsah reklam. Stále tedy není jisté, jestli byla reklama na Čapím hnízdě v pořádku, protože není vyloučené, že Čapí hnízdo reklamy realizovalo jen takříkajíc “naoko” a část peněz si nechávalo. V tomto bodě zatím podezřelé zachraňuje jednak presumpce neviny a také skutečnost, že v případě koupě “předražené věci či služby“ se bez dalšího nejedná o trestný čin.
Otázkou také zůstává, proč finanční úřady, které v podobných případech přísně kontrolují podezřelé subjekty, usilují o doměření daně a aktivně hlásí zjištěné nedostatky Policii ČR (u objemů podezřelé reklamy násobně menších), nechal tento případ zcela chladným, i když jim podezřelou reklamu hlásili kolegové z Německa již v roce 2014. Právě jejich laxnost v tomto případě nahrává úvahám, zda na Čapím hnízdě bylo opravdu vše v pořádku, či zda náhodou finančák nezůstal stranou na politickou objednávku. Tím spíše, když mezitím došlo k promlčení u značné části rozhodného období a nelze zde již kontrolu provést ani dodatečně.
Co je ale možná nejdůležitější: z oficiálního vyjádření Městského státního zastupitelství také vyplývá, že ani státní zástupce, ani policejní orgán nezpochybňují závěry týkající se jiné trestní věci – a tou je fakt, že obchod s reklamou byl hlavním a významným zdrojem finančních prostředků Farmy Čapí hnízdo, což může být důležité v tzv. hlavní větvi kauzy Čapí hnízdo, neboť Farma Čapí hnízdo musela pro poskytnutí dotace prokazovat, že je již ekonomicky životaschopná, což by v té době nebyla, nebýt právě příjmů z reklamy od podniků z koncernu.
Zatímco tedy manažeři podezřelí v reklamní větvi kauzy můžou klidně spát, podezření, že Andrej Babiš a Jana Nagyová podváděli, aby získali dotaci, je ještě silnější.
Autor je advokát
