Od Putinovy invaze na Ukrajinu uplynul už více než měsíc a počáteční jednota domácí politické scény vzala za své. Opozice torpéduje některé kroky vlády vyrovnat se s následky války a snaží se překlápět pozornost jiným směrem. Ostatně další volby, komunální a senátní na podzim a prezidentské příští leden, se blíží.
Současnou šíři problému na české politické scéně nejlépe dokládá dobový kontext. Před sedmi lety se Evropa potýkala s počínající migrační vlnou z Blízkého východu, Střední Asie a Afriky. Za celý rok 2015 přijaly členské země EU celkem 1,25 miliónu žádostí o azyl a nebylo snadné tento nápor zvládnout.
Letos jen za několik týdnů překročilo ukrajinské hranice více než 3,5 miliónu běženců. Zhruba 300 tisíc přijalo Česko. Abychom u toho viděli proporce: Pro Německo, jež se stalo před lety hlavní cílovou zemí blízkovýchodní migrační vlny, tento poměr vzhledem k počtu obyvatel odpovídá 2,4 miliónu uprchlíků.
Starejme se raději o sebe
Drastické záběry z válečné zóny a brutální násilí na civilistech vyvolávají vlnu emocí. Ruský prezident Vladimir Putin získal doživotní punc válečného zločince, což pochopila i řada jeho dosavadních evropských spojenců.
Andrej Babiš a Tomio Okamura vidí, že pomoc utečencům z blízkého civilizačního okruhu má vysokou podporu veřejnosti. Zpochybňovat tragický osud Ukrajinců zažívajících destrukci své země si u nás troufne jen nejtvrdší jádro Putinovy páté kolony.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
