Od vypuknutí invaze na Ukrajinu visí ve vzduchu logická otázka, kam by se Putinovy imperiální ambice nasměrovaly, kdyby se mu podařilo v aktuální válce uspět. Ukolébat se tím, že mu bude stačit Ukrajina, by byla chyba.
Ostatně jeden z čelných propagandistů moskevského režimu, Vladimir Solovjov, to minulý týden v ruské televizi řekl zcela jasně, když zmínil, že Ukrajina je jen začátek.
Diskutovaných možností, kam by se napřela další ruská agrese, je celá řada. Trnem v oku je pro Putina samozřejmě trojice pobaltských republik. Litva, Lotyšsko i Estonsko patřily pod Sovětský svaz, jako první obnovily nezávislost a teď jsou součástí EU i NATO. Právě členství v Severoatlantické alianci by bylo pro Putina hlavní překážkou, aby se vrhl na pobaltské státy podobně jako Stalinův Sovětský svaz v letech 1939 a 1940. V Lotyšsku a Estonsku by Rusko mohlo vsadit na velmi silné ruské menšiny, ale NATO by své členy velmi pravděpodobně vojensky bránilo, což dělá z Pobaltí méně pravděpodobný cíl další expanze.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
