Bývalý premiér Andrej Babiš

Bývalý premiér Andrej Babiš Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman

Jednání Sněmovny o dole Turow: Expremiér Andrej Babiš (ANO) (22.2.2022)
Jednání Sněmovny o energiích: Expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová (17.2.2022)
Jednání Sněmovny o energiích: Expremiér Andrej Babiš (ANO) (17.2.2022)
Alena Schillerová na sněmu ANO.
Alena Schillerová na sněmu ANO.
18
Fotogalerie

Anatomie jednoho průzkumu aneb Proč pořád Babišovo ANO?

Političtí marketéři lačnící po nových datech se konečně dočkali, máme tu nový průzkum volebních, respektive stranických preferencí. Model agentury Kantar CZ pro Českou televizi pochopitelně netřeba přeceňovat, ostatně jako jakoukoliv jinou sondu. Ale jistou vypovídající hodnotu to má…

…takže je dobré podívat se na výsledky. V preferencích jakožto samostatný subjekt vede hnutí ANO (momentálně s 25 %), následuje ODS jakožto vůdčí síla vládnoucí pětikoalice (s 21 %). Pozornost by ale mělo vzbudit hlavně třetí místo, které i v městsky-liberálním průzkumu Kantaru obsadila s 11,5 procenty SPD Tomia Okamury.

Úplně špatně se nevede ani dalším stranám vládní koalice, od hnutí STAN (11 %) přes Piráty (7,5 %) po kupodivu se alespoň v tomto průzkumu stále držící TOP 09 (6,5 %). A nad hranicí sněmovního ponoru zůstávají i lidovci (5,5 %).

Neboli od podzimních voleb nic až tak nového. A jelikož podzimní hlasování – místní a částečně senátní – bude jako obvykle politicky nepřehledné, nemůžeme z toho vyvozovat nic zásadního. Snad kromě toho, že sociologicky pořád vede vyčpělý, ale stále nějakým způsobem atraktivní politický projekt Andreje Babiše. Jehož ambice navíc zjevně směřují výše než jen do Poslanecké sněmovny.

Dynamika stranických preferencí se tedy nekoná, anebo není navenek vidět. Spouštěcích mechanismů by přitom bylo hodně – od doznívající covidové situace po ukrajinskou krizi, jejíž rozměry nejsme schopni domyslet. Politické, ekonomické ani bezpečnostě vojenské.

Volby, které nás čekají zhruba za půl roku, budou pouze signální. S jistou nadsázkou se dá říct, že to bude jen trošku relevantnější průzkum rozvržení politických sil. Větší váhu bude mít následné klání prezidentské.

Ale zpátky ke sněmovním preferencím. Za humny je ekonomická krize přiživená konfliktem na Ukrajině. Je tedy více než pravděpodobné, že politická poptávka bude spíše po krajních, v horším případě extremistických uskupeních. Je více než pravděpodobné, že hnutí ANO se bude v preferencích propadat. Stejně tak je ale možné, že budou padat i preference vládních koaličních stran, a samozřejmě pak je nabíledni, kam by se voličské sympatie přelily. 

Co z toho tedy vyvozovat? V tuto chvíli nic. Politické preference zjevně fungují v jisté setrvačnosti, což ale nebude trvat dlouho. Turbulence přijdou a nečekejme nic hezkého.

Video placeholde
Prostor X: Rozhovor s Andrejem Babišem • Videohub