Když v Česku zmíníte v nelichotivých souvislostech romskou menšinu, jste bez ohledu na okolnosti označeni samozvanými i institucionalizovanými morálními majáky za šiřitele předsudečné nenávisti. Totéž vás čeká, pokud ve veřejné diskusi dostatečně hlasitě neodsuzujete poválečné uplatnění kolektivní viny vůči Němcům. Pokud ale nepokrytě šíříte předsudečnou nenávist vůči Rusku a voláte po uplatňování kolektivní viny vůči Rusům (chcete-li být trendy, říkáte jim Rusáci), nikdo si toho nevšimne a leckdo z těch, kdo by vás v předchozích dvou případech poplival, vám naopak zatleská.
Kdo chce vidět, měl k tomu v minulých dnech ideální příležitost.
Na jedné straně ombudsman Stanislav Křeček zveřejnil svůj nedlouhý text o tom, že za vznik stále většího množství tzv. vyloučených lokalit mohou především sami jejich obyvatelé. Zmínil i „souvislost mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají“. A zároveň připomněl, že kdo veřejně poukáže na tuto „realitu, kterou sdílí naprostá většina nejen starostů a funkcionářů obcí, ale i většina obyvatel republiky, bude vzápětí napaden těmi, kteří s rádoby morální převahou v tom spatřují diskriminaci a rasismus nebo záminku k politickému radikalismu.“
Jak Křeček předpověděl, tak se stalo – nejen od romských aktivistů, ale i z per některých komentátorů a salonních ochránců lidských práv se na jeho hlavu obratem snesla kritika a dokonce volání po tom, aby byl z ombudsmanského postu odstraněn.
Na straně druhé s sebou eskalující krize na rusko-ukrajinském pomezí přinesla také eskalaci protiruské nenávisti. A píšu-li protiruské, pak myslím skutečně protiruské, nikoliv třeba protiputinovské. „Proč můžou rusové pořád ještě cestovat do zemí EU? Proč se tváříme, že se jedná o civilizovaný národ? Na co čekáme?“ nechal se například na sociálních sítích slyšet bývalý generální ředitel Komerční banky, dnes některými médii oblíbený investor a člen TOP 09 Radovan Vávra. (Mělo slovo „rusové“ s malým „r“ vyjadřovat opovržení národem, jako když se krátce po válce z téhož důvodu psalo „němci“ s malým „n“? Ale možná šlo jen o gramatickou chybu…) Předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zase po vítězství českých hokejistů nad Ruskem na Twitteru šibalsky pomrkávala a radovala se, protože „S Ruskem to nikdy není jen o hokeji“. A ke všeobecnému pohrdání Ruskem se přidal třeba i novinář, režisér a cestovatel Dan Přibáň, známý výlety v páchnoucích trabantech: „Stejně to má Rusko dobře vymyšlené! U jiných zemí by při stejném chování přišel veřejný bojkot jeho výrobků v zahraničí. Jenže Rusko lstivě nevyrábí nic, co by někdo v zahraničí chtěl.“
Vávra se pod svým příspěvkem dočkal nejednoho upozornění, že posuzovat a trestat v duchu kolektivní viny celý národ za kroky autoritářské vlády by nebylo tím nejlepším projevem úcty k lidským právům a demokracii. Pekarové se diskutující dotázali mimo jiné na to, jestli stejně jako je podle ní vítězství nad Ruskem „nejen o hokeji“, považovala by také vítězství nad Německem za odvetu za dvě světové války a miliony zavražděných v koncentrácích. A Přibáně neminulo připomenutí, že například s bojkotem dodávek ruského plynu zatím Evropa skutečně nespěchá.
Všimli jste si ale, že by se proti dlouhodobému šíření předsudečné nenávisti ve stylu „z Ruska k nám vždy přicházelo jen zlo“ někdy hlasitě ohradili ti, kdo tak rádi kritizují paušalizování, jde-li například o Romy? Nebo že by proti veřejnému opovrhování „Rusáky“ coby národem primitivních zarostlých alkoholiků veřejně zvedli hlas ti, kdo nadskakují jako čertík z krabičky, když někdo začne mluvit o nesmazatelné vině německého národa za desítky miliónů mrtvých ve 20. století? Slyšeli jste něco takového v televizi, viděli jste to na hlavních stránkách médií? Ani náhodou.
Zastávat se Rusů – nikoliv Putina a spol., ale obyčejných lidí, jichž je v Rusku 150 milionů a rozhodně ne všichni mají imperiální choutky – není v kursu. Pěkně všichni do jednoho pytle a žádné mazlení s nimi. Vždyť jsou to Rusáci! A ochránci lidských práv? U těch jsme přece dávno zvyklí, že při svých aktivitách uplatňují dvojí metr.
