Andrej Babiš považuje agrofertizaci, tedy obsazení státní správy lidmi konajícími v zájmu jeho politické a obchodní divize, za absurdní lež. Oznámil úmysl objíždět zemi v karavanu a jistě přitom hodlá šířit podobné fabulace. Současně však hraje o svoji budoucnost.
Šéf hnutí ANO se smířil s opoziční rolí a postěžoval si, že se kvůli tomu rozkmotřil s prezidentem Milošem Zemanem. „Je na mě teď naštvaný, protože jsem nevzal dva pokusy sestavit vládu. Řekl jsem mu, že přece nepůjdu do předem prohrané bitvy,“ prozradil, čímž nečekaně na rozdíl od Zemana prokázal elementární pochopení pro ústavní zvyklosti.
Testování šancí
Babiš si současně uvolnil ruce ke kritice Fialovy vlády, jež se musí vyrovnávat s tíživým dědictvím jeho éry, a k úvahám o prezidentské kandidatuře. Je však téměř jisté, že do ní půjde jen tehdy, pokud mu budou podle průzkumů vycházet hlasy ve druhém kole.
Dnes patří mezi nejvíce polarizující osobnosti, nedůvěřují mu dvě třetiny občanů, a proto mu nezbývá nic jiného než se pokoušet o obrat veřejného mínění. Pokud ovšem tvrdí, že chce po osmi letech konfrontace spojovat společnost, zní to jako podivný vtip.
„Ptejte se v září,“ odbývá dotazy, kdy oficiálně oznámí záměr kandidovat. To svědčí o vnitřní nejistotě, přičemž se alibisticky vymlouvá na souhlas rodiny, ale i o jisté zbabělosti, jelikož drtivá většina soupeřů bude známa už na jaře.
Jelikož Babiš považuje parlament za žvanírnu a standardní práce ve výborech je „pod jeho úroveň“, pořídil si obytný vůz, aby mohl podnikat spanilé jízdy v regionech.
„Vracíme se do roku 2013, kdy jsem hlavně jezdil za lidmi. Od doby covidu, kdy byly zavřené hotely, je to velký hit. Lidi si to kupujou, protože je to super,“ pochlubil se s luxusním karavanem na sociálních sítích, i když mezi jeho voliči jich asi moc nebude.
Je zjevné, oč šéfovi ANO jde. Nechá za sebe pracovat kohortu svých poslanců a sám bude testovat prezidentské šance. Bude svým skalním stoupencům vyprávět, jak přenechal nástupcům prosperující zemi v báječném stavu, a pokud se něco nepodařilo, mohli za to jiní – zejména opozice a koaliční ČSSD. Tuto vládní kapitolu uzavřel prohlášením, že dnes zastupuje hlasy všech levicových voličů, čímž ČSSD a KSČM fakticky odepsal.
Agrofertizace je lež
Babiš hodlá zajít v malování propagačních obrazů hodně daleko, o čemž svědčí jeho nedávné vyjádření pro Lidové noviny. Vymezil se vůči výměnám na ministerstvech, jako by to bylo něco nového a zcela určitě pochybného.
„Nabírají na resorty své lidi a chtějí všechno měnit, mluví o ,deagrofertizaci'. To je ale nesmysl, my jsme nikam nedosazovali žádné členy hnutí a už vůbec ne nikoho z mé bývalé firmy. Je to absurdní, ničím nepodložená lež,“ bránil se majitel holdingu, který za Babišova působení v politice zdvojnásobil přísun státních dotací a výrazně si polepšil na miliardových veřejných zakázkách.
Šéf ANO dnes prohlašuje, že žádné čistky neproběhly a úředníky prý měnili „podle jejich pracovních schopností, ne podle jejich politické příslušnosti“. Tuto nehoráznou demagogii je nutné zasadit do kontextu.
Masové čistky
V březnu 2014, tedy necelé dva měsíce poté, co Sobotkova vláda získala ve sněmovně důvěru, bylo v první vlně z ministerstev vymeteno 150 náměstků a ředitelů odborů. Nejagilněji si v masových čistkách počínal Andrej Babiš.
Tehdejší ministr financí mezi prvními spolehlivými muži jmenoval ředitele Finančního analytického úřadu Libora Kazdu, doporučeného šéfem bezpečnostní divize Agrofertu Jiřím Veselým. Do poloviny května 2015 vyměnil 39 z celkového počtu 41 ředitelů odborů a sekcí.
Babiš dostal pod kontrolu pro zájmy holdingu životně důležitou Finanční správu, dotační penězovody a státní podnik Čepro, obchodující s bionaftou. Klíčovou roli sehrál i průvan na ministerstvu pro místní rozvoj, zastřešujícím rozdělování dotací. Jen za Karly Šlechtové odešlo 26 z 28 ředitelů odborů a sekcí, náměstci se vyměnili několikrát.
Pozdější ministryně Klára Dostálová, spadající do okruhu nejloajálnějších, příkladně posloužila při obhajobě střetu zájmů premiéra a dotací Agrofertu ostudně propíraných na evropské úrovni. Údajné hájení zájmů Česka, jak tehdy argumentoval státní aparát ANO, dosáhlo absurdních rozměrů.
„Nezávislí“ úředníci
„Je to hrozně jednoduché. Zákon o státní službě v podstatě vylučuje jakékoliv zasahování ministra a tím pádem celé vlády do tohoto procesu. V každém případě to musí dělat profesionální úředníci,“ tvrdil ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.
Většina čistek proběhla před účinností služebního zákona v lednu 2015 přijímaného pod vyfabulovanou mantrou, že jinak okamžitě hrozí ztráta 500 miliard korun unijních dotací. Tento spěch vedl k efektu, že se na významných postech zafixovali exponenti nové garnitury.
Smutnou roli „užitečných idiotů“ sehrály iniciativy v čele s Janečkovým Nadačním fondem proti korupci a Rekonstrukcí státu, jež asistovaly při zakonzervování oligarchických struktur ve státní správě.
Personální tsunami proběhlo i po nástupu kabinetu vedeného premiérem Babišem od jara 2018. Zasáhlo i vedení bezpečnostních složek s jediným cílem – zastrašit a pacifikovat ojedinělou snahu řešit trestní kauzy šéfa ANO v čele s Čapím hnízdem. To se do značné míry podařilo, paralyzováno bylo i státní zastupitelství.
Babišova vláda téhož roku služební zákon změkčila, aby mohla čistky dokončit. Očekávané odpolitizování státní správy se nekonalo, stejně jako nástup sebevědomých úředníků, kteří si nenechají diktovat, zda je Agrofert v konfliktu zájmů. Pokud se takoví jednotlivci našli, byli eliminováni či odstraněni.
Nutná deagrofertizace
K dalším výměnám docházelo v rámci tzv. systemizací, které neprobíhaly jednou ročně, ale kontinuálně téměř každý měsíc. A dnes bude aparát ANO tvrdit, že měnit „nestranné“ úředníky nelze?
Deagrofertizace státu je jedním z hlavních předpokladů, jak odbrzdit systémové změny a odstranit ochranu zájmů jedné mocné politicko-ekonomické korporace. Babišova prezidentská kandidatura může být ovlivněna i tím, kolik „kostlivců“ vypadne z jeho skříní a zda povolí jeho ochrana v policejních složkách a státním zastupitelství.
Lakmusovým papírkem je blížící se rezultát v kauze Čapí hnízdo. Bude chodit potenciální prezidentský kandidát k soudu kvůli podezření z padesátimilionového podvodu?
Šéf ANO nyní kvůli věku vylučuje kandidaturu v příštích sněmovních volbách (což ovšem už jednou porušil), proto se nyní hraje i o jeho politický osud. Buď uspěje v prezidentské volbě, získá imunitu a udrží si politický vliv, nebo bude směřovat do politického důchodu zatížený mnoha vážnými problémy.
