Politolog Sokol: Jak by dopadly prezidentské volby? Babiš je favorit
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Nadcházející prezidentské volby budou v první řadě dalším dílem seriálu, v němž bojují dvě poměrně ostře ohraničené části české společnosti.
Na jedné straně stojí liberální, městské a spíše pravostředové Česko A, proti němu pak Česko B, které se opírá spíše o venkov a levicově-konzervativní vidění světa se stále viditelným postkomunistickým sentimentem.
Nestraničtí spasitelé
V prezidentských volbách ovšem hraje roli ještě jeden, doplňkový moment, který ostré dělení společnosti částečně překlenuje a jímž je touha velké části Čechů, Moravanů a Slezanů, aby na pražském Hradě seděl někdo „osvícený“ či přesněji „neumazaný“ stranickou politikou.
Trochu to vyplývá ze zakořeněného přesvědčení, že politické strany jsou něco podivného, více to pak ale zřejmě pramení z tradice jakoby „nestranických“ prezidentů Masaryka a Havla.
Prezidentskou šachovnici ovšem zároveň komplikuje skutečnost, že nestranické kandidáty s chytlavým nepolitickým příběhem si na Hradčanech dokáže představit mnohem více voličů Česka A než příznivců zemanovsko-babišovského politického světa (Česka B).
Před čtyřmi lety tahle skutečnost vedla dokonce k tomu, že liberálně-pravicový politický svět do prezidentské volby vyslal výhradně nestranické kandidáty. Kvarteto „nepolitiků“ Drahoš – Horáček – Fischer – Hilšer odpovídalo tehdejší skepsi opozičních stran vůči možnosti, že opravdu dokážou porazit zdánlivě neporazitelného a migrační živou vodou politého Miloše Zemana, jemuž navíc otevřeně pomáhal prezidentův věrný druh Andrej Babiš.
B jako Babiš
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
