nahoru

Žlutá karta ke Green Dealu míří především na naše úředníky

Dušan Šrámek 26. listopadu 2021 • 13:00
Žlutá karta ke Green Dealu míří především na naše úředníky
foto: Koláž reflex.cz

Omezení prostoru členských států EU pro řešení sociálních dopadů, nepředložení studie dopadů na jednotlivé členské státy, nezařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje. To jsou hlavní důvody, proč prováděcím předpisům ke Green Dealu  (tzv. fit for 55) vystavil senát tzv. žlutou kartu. Co konkrétně senátorům vadí? 

Začít lze například tím, že Evropská komise nepředložila studie dopadů na jednotlivé členské státy, i když k tomu byla několikrát v minulosti vyzvána. Přitom podle vlastních legislativních pravidel je povinna se vypořádat s dopady na podnikatelské prostředí, na sociální oblast a podobně. Není schopna doložit, že navrhované závazné cíle v energetických úsporách jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro jednotlivé členské státy. Návrh směrnice o energetické účinnosti určuje členským státům konkrétní cíl energetických úspor, aniž by zohledňoval podíl průmyslu na tvorbě HDP členského státu a s tím spojenou vyšší energetickou náročnost. Absence dopadů je zvláště citelná pro Českou republiku jako jeden z nejprůmyslovějších států Evropské unie. 

Navíc přímo vylučuje z úspor některé technologie, jako jsou výměny kotlů na pevná paliva za plynové kotle, pomíjí možnost výroby tepla z fosilních paliv s využitím ukládání uhlíku nebo výroby tepla z jaderné energie. „Přijetí ambiciózního plánu European Green Deal v situaci, kdy není znám způsob náhrady stávajících energetických zdrojů, je nezodpovědné,“ konstatoval Senát.

Senátorům rovněž vadí stanovení povinnosti mít do konce roku 2025 jeden společný projekt pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s jedním nebo více členskými státy. Tím bychom jako samostatný stát ztratili kontrolu nad vlastními zdroji energie a energetickou politikou. Jde pouze o politický požadavek, který má přispět k další erozi národních států.

Senát dále kritizuje návrh nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. 

Bere sice na vědomí, že doprava je odvětvím, v němž emise skleníkových plynů dlouhodobě rostou, je nicméně toho názoru, že pro technologický rozvoj a strategické plánování automobilového průmyslu je klíčová předvídatelnost regulace, a ne že bude docházet k revizi právních norem v krátkých časových úsecích. To se týká výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla, kdy nyní Komise předkládá návrh revize po pouhých dvou letech jeho účinnosti. Direktivně preferuje pouze elektromobilitu, čímž nezachovává technologickou neutralitu, a alokací prostředků do budování příslušné infrastruktury de facto vylučuje výzkum a vývoj alternativních cest ve výrobě automobilů. Opět jde o citelný zásah do tuzemské ekonomiky, kde hraje právě automobilový průmysl zásadní roli.

Proto by se nemělo posuzování alternativních paliv řídit pouze podle měření emisí „na výfuku“ (tzv. tank-to-wheel), nýbrž by měl být posuzován celý životní cyklus těchto paliv (tzv. well-to-wheel) včetně těžby a dovozu surovin potřebných pro výrobu alternativních paliv.

V dalším usnesení pak Senát dospěl k závěru, že i předložený návrh směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny je v rozporu se zásadou subsidiarity, protože zasahuje do daňové pravomoci členských států. Neumožňuje totiž stanovit rozdílné sazby daně pro energetické produkty zařazené do téže kategorie při zachování požadovaných minimálních sazeb. „Mechanismus automatické indexace sazeb zasahuje do daňové pravomoci členských států tím, že znemožňuje smysluplnou daňovou politiku, neboť v případě vysoké inflace automatické zvyšování minimálních sazeb problémy jenom dále zhorší,“ konstatovali senátoři. I to se dotýká zájmů ČR, kde se inflace vymkla z kloubů, a existují reálné obavy z jejího dalšího růstu, protože zvýšené sazby by se promítly do vyšších cen všech produktů. To by navíc vytvářelo i tlak na vyšší zainteresovanost veřejných rozpočtů na řešení sociálních dopadů.

Žlutá karta Senátu nemá prakticky žádný význam pro tlak na přehodnocení návrhů v rámci EK. Neschválily ji obě komory parlamentu ani nevznikla blokační třetina členských států. Je ale důležitá z toho důvodu, že vytváří rámec pro jednání našich úředníků doma i v Bruselu, až se bude vyjednávat o konkrétní realizaci jednotlivých opatření.

Dušan Šrámek




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější