nahoru

AfD v německých volbách oslabila. Mohou za to i šílenci v jejich řadách

Lukáš Lhoťan 14. října 2021 • 12:30
AfD v německých volbách oslabila. Mohou za to i šílenci v jejich řadách
foto: Reuters

Před pár týdny skončily parlamentní volby v Německu a přinesly zajímavé výsledky. Jedním z nich je oslabení euroskeptické a protiislámské strany Alternativa pro Německo (AfD), která ztratila 11 míst v parlamentu, ale zároveň se za ni do parlamentních lavic dostali dosti kontroverzní lidé obviňovaní z extremismu, z nichž někteří byli i sledováni bezpečnostními službami pro podezření z napojení na radikály.

Samotná AfD se již dlouhodobě zmítá v zápasu o moc mezi umírněnou frakcí a zastánci radikálních postojů. Podíváme-li se pozorněji na situaci kolem strany AfD, tak můžeme vidět, že na jedné straně strana přichází zhruba o 11 poslanců, kdy z původně 94 jich má zůstat v novém parlamentu jen 83, ale zároveň posílila radikální část této strany. Do německého parlamentu voliči zvolili řadu problematických osob v barvách AfD.

Například hodně kontroverzní postavou mezi zvolenými poslanci je jistý Hannes Gnauck původně působící v německé armádě, který byl německou vojenskou kontrarozvědkou (der Militärische Abschirmdienst) klasifikován jako extremista a byla na něj uvalena omezení, například na jeho vstupy do vojenských objektů či nošení uniformy německé armády, a vojenská kontrarozvědka ho označila jako velmi rizikovou osobu.

Jistou kontroverzi vyvolává i Christina Baumová, která veřejně vystupuje proti homosexuálům a komunitě LGBT, kritizuje přijímání uprchlíků a imigrantů v Německu jako záměrný plán na likvidaci německého národa a veřejně jsou známy její kontakty na tzv. identitární hnutí, které německé bezpečnostní složky obviňují z radikalismu a ve Francii byla základní organizace těchto aktivistů úřady zakázána. Vysloveně se o Baumové jako o extremistické osobě zmiňuje ve svých zprávách Státní úřad pro ochranu ústavy v Bádensku-Württembersku (Landesamt für Verfassungsschutz Baden-Württemberg).

Ovšem kuriózní je, že v samotné AfD působí politici (a to na dosti významných místech), kteří jsou otevřeně LGBT orientováni. Například významná členka AfD Alice Weidelová, která žije ve svazku s jinou ženou a společně s ní vychovává dvě děti.

S nástupem koronavirové krize se důležitým tématem AfD stal i odpor proti koronavirovým opatřením. Výraznou osobou v řadách AfD se stal dnes již bývalý policista Steffen Janich, který spoluorganizoval úřady zakázané demonstrace proti koronavirové politice německé vlády a patří k popíračům koronaviru. V současných volbách mu jeho aktivita vynesla místo v německém parlamentu za AfD. Obdobně se proti opatřením na potlačení epidemie koronaviru veřejně projevoval i další poslanec AfD Karsten Hilse, bývalý policista, který byl dokonce i zatčen za odmítnutí nosit nařízenou ochranu úst. Zároveň patřil i mezi organizátory demonstrací proti opatřením k potlačení koronaviru.

Dalším odpůrcem opatření proti koronaviru v řadách nově zvolených poslanců AfD v německém parlamentu je jistý Thomas Seitz, který i v parlamentu zpochybnil smyslnost nošení roušek a respirátorů. Před vstupem do politiky působil Seitz jako státní zástupce, ale byl sesazen kvůli veřejným rasistickým projevům. Je znám veřejnými projevy namířenými nejen proti islámu, imigrantům, ale také odmítáním neustálého připomínání viny Němců za způsobené zločiny za II. světové války.

Kontroverzní osobou je i poslanec AfD Sebastian Munzenmaier, který byl soudem odsouzen za napomáhání ublížení na zdraví související s násilím spáchaným radikálními fotbalovými fanoušky, mezi něž kdysi patřil i on sám. Tehdy byl členem chuligánské scény kolem 1. FC Kaiserslautern, která útočila na příznivce 1. FSV Mainz 05 a napadla je brutálně holemi apod. Proti rozsudku se opakovaně odvolal a vinu nikdy nepřiznal, ale další spoluobvinění se k vině doznali a zločin nepopřeli.

Znovuzvolený poslanec AfD Stefan Keuter je dlouhodobě v médiích zmiňován v souvislosti s tím, že měl sdílet ve skupině programu WhatsApp obrázky oslavující nacismus, což on sám okomentoval slovy, že si na to nepamatuje. Bylo na něj podáno i trestní oznámení kvůli schvalování euthanasie v dobách nacistického Německa, ale úřady nakonec celou věc odložily pro nedostatek důkazů.

Obdobně je nováčkem mezi poslanci AfD i Matthias Helferich, který se obdivně vyjadřoval v diskuzích na internetu o nacismu a sám sebe označoval za „přátelskou tvář nacismu“. On sám je tak moc kontroverzní, že i samotní poslanci AfD se ho lekli a nechtějí ho již mezi sebou. Byť vedl kampaň ve volbách za AfD, ještě v té době mu sama strana pozastavila výkon stranických funkcí.

Obdobně i znovuzvolený poslanec AfD Stephan Brandner je dosti kontroverzní osoba. Mimo jeho vulgární urážení politických oponentů se proslavil kontroverzními názory s nádechem antisemitismu u památníku koncentračního tábora Buchenwald a obdobně i napsal několik kontroverzních tweetů s nádechem antisemitismu, v nichž urážel své politické oponenty mající židovské kořeny. A proslavil se i incidentem, kdy odmítl nosit roušku či respirátor ve vlaku ICE německých drah.

Hodně podivnou osobou v barvách AfD je Robert Farle, který byl dlouho aktivním funkcionářem ultratradicionalistické Komunistické strany Německa hájící marx-leninismus, aby v roce 2015 přešel do AfD. Patří k popíračům koronaviru.

A závěrem je třeba dodat, že mezi politiky a pracovníky AfD nalezneme také několik lidí s kořeny v České republice. Například znovuzvolený poslanec Petr Bystroň (narozen v Olomouci), který má úzké styky s exprezidentem Klausem i prezidentem Zemanem. Podle českých médií v okruhu politiků v rámci AfD působí i další Češi, například rodačka z Českých Budějovic Hana Křížková. A v rámci širších aktivit AfD vystupuje i Čech Zdeněk Chytra (okruh kolem Beatrix von Storch, poslankyně AfD).

AfD tak představuje kuriózní slepenec různých frakcí a skupin, kde se potkávají čeští lidé s lidmi chválícími nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava či s bývalými skalními komunisty. Ale vzhledem k volebnímu propadu se zdá, že obdobné radikální názory ztrácejí v německé společnosti podporu a radikalizace AfD tak vlastně nakonec vede jen k jejímu oslabování.



Klíčová slova: volby, politika, Německo, AfD



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější