Česko čeká koncem května velké rozvolňování. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z toho ale není nadšený. Vláda se odkazuje na rozhodnutí soudu, který její nařízení označil za nezákonná. Výsledkem je další chaos, provázený stopkou kompenzací poškozeným firmám.
Nejvýraznějším průvodním jevem vlády Andreje Babiše v boji s koronavirem je nekoncepčnost, absence jasné a věrohodné strategie a nedodržování vlastních pravidel. Jako na běžícím pásu se mění poradenské týmy a protiepidemické systémy, podle nichž by měla vláda postupovat. Loni v létě zkolaboval „semafor“, poté zmizel v propadlišti dějin několikrát měněný protiepidemický systém PES.
Živelné rozhodování
Nyní vláda ignoruje i aktuální „jízdní řád“ v podobě Arenbergerových balíčků, jimiž se má řídit podle počtu týdně nakažených na 100 tisíc obyvatel. Ministři zdůrazňují, že současné rozvolňování je vyvoláno verdikty Nejvyššího správního soudu, který označil zavírání restaurací, obchodů a služeb a další nařízení za nezákonná. Vláda je ovšem nadále v kolizi se soudy a brzdí už tak nedostatečnou pomoc poškozeným firmám.
Náhle oznámené otvírání, které mají podnikatelé zajistit přes víkend, což nezřídka není technicky proveditelné, provází nebývalý chaos. Nic nového pod sluncem, nic se nemění ani po návratu staronového ministra Adama Vojtěcha.
Dne 31. května se otevřou restaurace, bazény, sauny, wellness kluby, diskotéky, herny a kasina. Budou platit limitní omezení a návštěvníci těchto zařízení se budou muset prokázat aktuálními testy nebo očkováním. Původně se měly restaurace otvírat až 14. června, ačkoli Nejvyšší správní soud už 21. května rozhodl o tom, že byly zavřeny v rozporu s pandemickým zákonem.
Vojtěch prohlásil, že z rychlejšího rozvolňování není moc šťastný. Názor soudu je podle něj velmi restriktivní, co se týká možnosti nařizovat plošné restrikce. To se mu nelíbí, proto bude podávat ústavní stížnost. Jeho resort, který si zákony vykládá po svém, se evidentně nevzdává.
Cimrmanovské hlášky
Do kategorie vládního bizáru lze zařadit zbrusu nové Vojtěchovo nařízení, že se mohou otevřít diskotéky, ale nesmí se v nich tancovat. Až příliš nápadně připomíná loňské listopadové nařízení vlády, že se „budou moci konat koncerty a další hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení, ovšem výhradně bez přítomnosti diváků“. A nešlo o cimrmanovskou hlášku.
Pokračující kolize vládních nařízení s právem naráží na nepochopení podnikatelů. „Není možné, aby vláda ignorovala rozsudky soudů a vědomě vydávala nezákonné zákazy, jež způsobují podnikatelům škody a újmu na jejich základních právech,“ komentovala opatření vlády Hospodářská komora, která jinak rozvolnění přivítala.
Narážela na „nepřijatelný přetrvávající právní rozpor“ v otázce kontrol potvrzení covidové bezinfekčnosti na zahrádkách restaurací, v hotelech nebo dalších službách. Vláda ho ještě „vylepšila“ rozdílným přístupem k návštěvám bazénů, wellness služeb a saun, kde se musí klienti prokázat PCR testy nebo antigenními testy provedenými v certifikovaných laboratořích. Nestačí tedy testy ze škol nebo zaměstnání, což musel po masivní kritice změnit exministr Arenberger u kadeřnic, kosmetických salónů a dalších služeb otevřených počátkem května.
Diskriminace kultury
Debakl utrpěl ministr kultury Lubomír Zaorálek, který si po posledním jednání vlády, jehož se nepochopitelně neúčastnil, postěžoval na Facebooku na diskriminační přístup k jeho resortu.
Vadí mu, že se na kulturních akcích nesmí nic konzumovat, zatímco v restauracích ano. Jejich účastníkům nestačí - podobně jako u bazénů a wellnessu - testy ze zaměstnání, ale musí se prokázat PCR testy nebo se nechat testovat na místě. Jejich kontrolu musí provádět, opět na rozdíl od restaurací, organizátoři těchto akcí.
Dvojí metr vlády je sice nevysvětlitelný, ale Zaorálek, jehož většina kulturní obce kritizuje za pomalý a neprofesionální přístup k řešení problémů resortu, by místo veřejného žalování na kolegy učinil lépe, kdyby se kultuře věnoval mnohem energičtěji.
Konec kompenzací
V této situaci oznámila ministryně financí Alena Schillerová, že vláda v červnu končí s kompenzačními programy pro podnikatele, jejichž provozovny byly aspoň částečně otevřeny. To se týká i 250 tisíc živnostníků v kultuře a navazujících oborech.
Stále platí, že dosavadní státní podpora malému podnikání byla v porovnání s jinými zeměmi nedostatečná, pomalá a příliš byrokratická. Otevřené obchody a služby stále fungují v omezeném režimu a vyšším tržbám nepomáhá ani povinnost zákazníků prokazovat se čerstvými testy pod hrozbou sankcí.
Okamžité ukončení kompenzačních programů je o to kontroverznější, že dotčení podnikatelé nezadlužují stát, který jim znemožnil pracovat. Z letošního schodku státního rozpočtu šlo jen 17 procent prostředků na podporu firmám postiženým vládními zákazy. Přitom malé a střední firmy tvoří 60 procent hrubého domácího produktu.
Podražení nohou před cílem
Zástupci podnikatelů trvají na tom, že pro vládními restrikcemi omezené obory musí stát zachovat kompenzační programy, jinak riskuje mnohem pomalejší návrat ekonomiky k normálu, a často neumožní těmto firmám ani vyrovnat ztráty.
„Pro sektor gastronomie by to znamenalo podražení nohou v cílové rovince. Otevření provozu zahrádkovým režimem a otevření vnitřních prostor v režimových opatřeních pomůže podnikatelům dostat se maximálně na poloviční tržby jako při plném otevření,“ uvedl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek zase tvrdí, že podnikatelé a živnostníci z podstaty své existence o žádnou podporu nestojí. Ovšem za předpokladu, že jim stát nebude nadále komplikovat podnikání a současně jim kompenzuje ztráty, které sami nezavinili. Na tohle ovšem Babišova vláda neslyší.
