Video placeholde
Andrej Babiš
Andrej Babiš
Ministerstvo zdravotnictví převzal po Petru Arenbergerovi staronový ministr Adam Vojtěch (oba za ANO) (26. 5. 2021)
Ministerstvo zdravotnictví převzal po Petru Arenbergerovi staronový ministr Adam Vojtěch (oba za ANO) (26. 5. 2021)
Tisková konference nově jmenovaného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a premiéra Andreje Babiše (ANO) (26. 5. 2021)
11
Fotogalerie

Vláda opakovaně porušuje zákon. Až nyní rozvolňuje covidové restrikce pod tlakem soudů

Vláda prohrála další soudní spor kvůli epidemickým regulacím. Nejvyšší správní soud označil dubnové opatření exministra zdravotnictví Petra Arenbergera o povinném nošení roušek a respirátorů za nezákonné. Vláda přitom prohrané soudy dosud ignorovala a teprve nyní rozvolňuje pod jejich tlakem.

Babišova vláda prohrává jeden soud za druhým. Tím jen prokazuje mizivé právní povědomí a neochotu věrohodně odůvodňovat citlivé zásahy do podnikání a osobních svobod. Poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zveřejněné 27. května směřuje k mimořádnému opatření od 12. dubna do 3. května zakazujícímu pohyb lidí mimo bydliště bez respirátorů a roušek.

Třetí Arenbergerův debakl

„Napadené opatření neobsahovalo především posouzení konkrétní míry rizika spojeného s nařizovanou povinností. Nemohlo proto dostát ani požadavku na posouzení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů fyzických osob, tzv. test proporcionality. Chyběla také aktuální analýza epidemiologické situace,“ uvedla soudkyně zpravodajka Lenka Krupičková. 

„Tyto nové povinnosti nebyly řádně odůvodněny, v některých místech odůvodnění (převzaté z dřívějších opatření) jejich opodstatněnost v podstatě popíralo,“ píše soudkyně v tiskové zprávě.

Toto opatření sice už pozbylo platnosti, ale soud konstatuje nezákonná nařízení vlády opakovaně s cílem aspoň dosáhnout změny jejího přístupu do budoucna. To se dosud nedařilo, jak bylo vidět na nedávné podobné kauze, kdy stejný soud zrušil jiné opatření Ministerstva zdravotnictví fakticky zakazující provoz restaurací, heren a kasin. 

Porušení pandemického zákona

Odůvodnění Nejvyššího správního soudu bylo stejné jako u předchozího třetího debaklu bývalého ministra Arenbergera, tentokrát kvůli nezákonně zavřeným obchodům a službám. I v tomto případě soudci označili postup vlády za nezákonný, jelikož zakázala přítomnost zákazníků v těchto provozovnách, což je v rozporu s pandemickým zákonem.

Pandemický zákon, platný mimo nouzový stav, neumožňuje zakázat podnikání tam, kde je lze omezit hygienickými podmínkami. Vznikly tak dvě kategorie oborů v maloobchodu a službách, z nichž některé mohly za určitých omezení fungovat, a významná část bez patřičného vysvětlení nikoli. 

Vláda však dosud nebrala tyto rozsudky na vědomí a tvářila se, jako by neexistovaly. Nejvyšší správní soud rozhodl o nezákonném uzavření restaurací už 21. května a do této doby se kromě otevření zahrádek, které nemohou pokrýt ani utrpěné ztráty a jsou důvodem pro ukončení už tak nedostatečných státních kompenzací, se neodehrálo nic. Otevření restaurací bylo do této chvíle plánováno na 14. června a až nyní vláda pod tlakem okolností rozhodla o jejich otevření poslední den v květnu.

Nevymahatelný zákaz 

Tento postup se příčí nejen opozici a zástupcům podnikatelů, ale i nevládním právníkům, kteří Babišův kabinet obviňovali z pokračování nezákonného stavu. Vláda totiž u restaurací, podobně jako dříve v případě maloobchodního prodeje, původně reagovala vydáním nového nařízení, které se od původního prakticky nelišilo.

„Je to jen formální. Nejvyšší správní soud rozhodl, že zavření restaurací je nezákonné. Je potřeba, aby každý, včetně policie, přihlížel k jeho výkladu. Stát nyní nemůže uzavření restaurací vymáhat, má černé na bílém, že je to nezákonné,“ komentoval tehdy počínání vlády ústavní právník Jan Wintr. Naznačil, že za tento postup je možné volat k odpovědnosti ministra i úředníky, kteří se na vydání protiprávních opatření podíleli. 

„Máme zde nástroje civilního práva ve smyslu náhrady škody. Kdyby tisíce provozovatelů restaurací podalo žaloby a domáhalo se náhrady škody za nezákonné jednání, tak se státu jeho chování prodraží,“ uvedl Wintr. „Zákon připouští i to, že když je stát povinen nahradit škodu, může žádat náhradu od toho, kdo ji způsobil, tzv. regresní úhradu na úředních osobách,“ dodal, tedy případně i po ministrovi. 

Podle dalšího právníka Ondřeje Dostála už toto chování hraničí s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby. Poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu komentuje Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů.

Vláda zneužila mocenské postavení

„Téměř každé opatření vlády, především všechny zákazy a omezení provozu malých podniků a živností, pokud byly žalovány, soudy zrušily. Vláda podle nás zneužila svoje mocenské postavení a autoritu svého úřadu a zakazovala a přikazovala, aniž by pro to měla podklady, důkazy potřebnosti či zdůvodnění. Soudy toto její jednání odmítaly – a vláda drze pokračovala ve stejném duchu,“ říká Bábek.

Ignorování nebo obcházení soudních rozhodnutí vládou podle něj devalvuje právní prostředí v naší zemi. Zároveň naráží na skutečnost zmíněnou i ústavním právníkem Wintrem, který předjímá civilní žaloby kvůli nezákonnému zákazu podnikání. Babišova vláda podle Bábka od samého počátku koronakrize vystupovala vůči malým podnikatelům a živnostníkům v lepším případě lhostejně, v horším nepřátelsky. 

„Na české podnikatele a živnostníky hodila vláda veškerou ekonomickou zátěž, nechala je bez práce, bez informací, bez podpory. Ztráty, které jim vláda přivodila, budou muset být teprve kompenzovány. Před touto povinností však vláda všemožně uhýbá, takže nás ještě čeká velká práce přinutit stát, aby plnil své povinnosti,“ avizuje šéf asociace zastupující malé podnikání, které odneslo dopady nekoncepčních a často protiprávních lockdownů vlády nejvíc ze všech. Účet jí teprve bude vystaven.