Koalice ANO a ČSSD zahajuje frontální nástup na voličské hlasy seniorů, jejichž podpora klesá. Dohodla se na zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec zákonné valorizace. Ministryně Maláčová současně viní premiéra Babiše, že rozvrátil státní rozpočet. Ve skutečnosti si mohou podat ruce, budoucnost je nezajímá.
„Pevná částka 300 korun ke všem důchodům nad zákonnou valorizaci! Právě jsme se shodli na koaliční radě. Pomůže to hlavně nízkopříjmovým a osamělým důchodcům. A kde na to vezmeme? Dotáhneme digitální daň,“ pochlubila se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na Twitteru.
Veletoč Schillerové
Přidala se i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Životní úroveň seniorů je jasná priorita této vlády a nejinak tomu bude v roce 2022… Průměrně tak penze vzrostou asi o 750 korun. Mám radost,“ napsala a předvedla další veletoč, když ještě koncem března takové navýšení penzí vylučovala.
„Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ reagovala tehdy Schillerová na návrhy vládní kolegyně Maláčové. Co se mezitím odehrálo? Zlepšily se snad rozpočtové podmínky a výhledy? Právě naopak.
Maláčová v euforii šíří nepravdivé chiméry. Zavedení digitální daně pro velké poskytovatele internetových služeb je sice evropským trendem a nevylučuje ji ani opozice, ale shoda nepanuje na výši daňové sazby. Vláda uvažuje o 5 procentech, což ani z poloviny nevyrovná růst výdajů na penze o 32,6 miliardy korun v nejbližších třech letech, jež si vyžádá navýšení valorizace. Navíc není jasné, kdy začne digitální daň platit, takže argumenty ministryně stojí na vodě.
Dostihy v populismu
Dnes se Babiš s Maláčovou předhánějí v populismu, kdo seniorům nabídne víc. „Důchodci jsou pro naši vládu absolutní prioritou,“ prohlásil premiér a zahájil kontaktní kampaň. Tuto prioritu nyní spatřuje v přidání několika stokorun nad zákonnou valorizaci penzí v době jedné z nejvyšších inflací v Evropě, ale zároveň zakrývá tragické selhání vlády v boji s covidem-19.
Manažerská neschopnost a podcenění nástupu druhé vlny koronaviru vedly k druhému nejvyššímu počtu úmrtí v poměru k počtu obyvatel na světě, hned za Maďarskem. Z 30 tisíc obětí je 90 procent ve věkové kategorii starší 65 let. Nepomohly ani předvolební „úplatky“ typu rouškovného a zaslání několika nekvalitních čínských roušek.
V tomto rámci působí žánrové fotografie premiéra Babiše na sociálních sítích, hrajícího bingo a ping-pong při návštěvě domova pro seniory, jako nejpodbízivější a nejcyničtější PR sebeprezentace. Jen se ukazuje, na jaké voličské skupiny jeho marketéři zacílili.
Pokles preferencí
Horečnatá aktivita Andreje Babiše a Jany Maláčové nemůže překvapit. ČSSD se v řadě průzkumů ocitá pod čarou ponoru a nedosahuje pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny. Projevily se sebevražedná a nerovnocenná mesaliance s oligarchickým hnutím a neuvěřitelné eskapády předsedy Jana Hamáčka.
Babišovo hnutí v některých průzkumech klesá pod 20 procent a spadlo na třetí místo za oba opoziční bloky. Vláda má důvěru 19 procent lidí, nejnižší ze všech evropských zemí. Navíc se objevil varovný signál, že ANO začíná ztrácet i ve svém dosud nejspolehlivějším elektorátu seniorů, kde kdysi dosahovalo téměř poloviční podpory.
Tento trend zaznamenala agentura Median, ale i data agentury Kantar. Její analytik Pavel Ranocha dnes hovoří o dříve nepozorovaných posunech voličské přízně. „Na jaře už je vidět, že se i mezi seniory pevné jádro dostalo na 28 procent. Takže ANO ztrácí i v téhle dřív naprosto dominantní kategorii a ztrácí i jádrové voliče, což by se za normálních okolností nemělo dít,“ uvedl Ranocha.
Voliči ANO v seniorském věku nejčastěji přecházejí k SPD a KSČM, což je odrazem ideové neukotvenosti Babišova hnutí, řízeného rozmary svého vůdce a marketingovým populismem. Nedbá ani varování ratingové agentury Moody´s, že zemi chybí rozpočtová konsolidace, což se může odrazit v brzkém odlivu investorů.
Kdo za to může?
Vládní strany si jdou v této situaci po krku a viní se navzájem, kdo víc zemi zadlužuje. Ministryně Maláčová napadla v poslední Partii na TV Prima premiéra Babiše (a ODS), že „jsme se střelili do nohy a ve velké míře jsme si podsekli příjmy, a to zejména tím neprofesionálním způsobem, jak se zrušila superhrubá mzda“.
Pro výdajové škrty v rozpočtu v míře odpovídající snížení daní však ministryně ve sněmovně nehlasovala a naopak podpořila zvýšení letošního schodku na půl bilionu. Současně navrhuje důchodovou reformu bez zajištěného financování, která by v této podobě bez výrazného růstu daní zcela rozvrátila už tak deficitní financování penzí.
Ministryně Schillerová nedávno přiznala, že státní dluh letos stoupne na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Od nástupu menšinové vlády ANO a ČSSD se zdvojnásobil. Šetření ve výdajích státu ji nezajímá, každý rok dramaticky stoupají.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu polovina růstu výdajů státního rozpočtu nesouvisela přímo s covidem-19, ale vláda v krizi výrazně zvyšovala sociální, mzdové i provozní výdaje. Státní aparát stále kyne, jako by žádná epidemie neexistovala, a vláda s tím začala už před jejím vypuknutím. Neplatí vládní propaganda šířená i Maláčovou přehazující nebezpečné tempo zadlužování pouze na dopady koronakrize.
Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě sehrával roli „zodpovědného“ strážce státní kasy a brzdil růst důchodů. V roli premiéra popustil stavidla svého populismu a přímočaře zacílil na voliče v seniorském věku, kteří dříve sympatizovali hlavně s ČSSD a KSČM. Nynější zvýšení penzí nad rámec zákonné valorizace je už třetí za sebou, což si dosud nedovolila žádná, ani sociálnědemokratická vláda.
Oběma vládním stranám viditelně teče do bot, což se projevuje v jejich pokračujícím náletu na veřejné finance, který bude před volbami zesilovat. Neváhají odepsat střední a mladší generace, které budou jejich dluhy krvavě platit. Babišovi a Hamáčkovi jde o všechno, takové „podružnosti“ je nezajímají.
