„Pevná částka 300 korun ke všem důchodům nad zákonnou valorizaci! Právě jsme se shodli na koaliční radě. Pomůže to hlavně nízkopříjmovým a osamělým důchodcům. A kde na to vezmeme? Dotáhneme digitální daň,“ pochlubila se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na Twitteru.
Veletoč Schillerové
Přidala se i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Životní úroveň seniorů je jasná priorita této vlády a nejinak tomu bude v roce 2022… Průměrně tak penze vzrostou asi o 750 korun. Mám radost,“ napsala a předvedla další veletoč, když ještě koncem března takové navýšení penzí vylučovala.
„Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ reagovala tehdy Schillerová na návrhy vládní kolegyně Maláčové. Co se mezitím odehrálo? Zlepšily se snad rozpočtové podmínky a výhledy? Právě naopak.
Maláčová v euforii šíří nepravdivé chiméry. Zavedení digitální daně pro velké poskytovatele internetových služeb je sice evropským trendem a nevylučuje ji ani opozice, ale shoda nepanuje na výši daňové sazby. Vláda uvažuje o 5 procentech, což ani z poloviny nevyrovná růst výdajů na penze o 32,6 miliardy korun v nejbližších třech letech, jež si vyžádá navýšení valorizace. Navíc není jasné, kdy začne digitální daň platit, takže argumenty ministryně stojí na vodě.
Dostihy v populismu
Dnes se Babiš s Maláčovou předhánějí v populismu, kdo seniorům nabídne víc. „Důchodci jsou pro naši vládu absolutní prioritou,“ prohlásil premiér a zahájil kontaktní kampaň. Tuto prioritu nyní spatřuje v přidání několika stokorun nad zákonnou valorizaci penzí v době jedné z nejvyšších inflací v Evropě, ale zároveň zakrývá tragické selhání vlády v boji s covidem-19.
Manažerská neschopnost a podcenění nástupu druhé vlny koronaviru vedly k druhému nejvyššímu počtu úmrtí v poměru k počtu obyvatel na světě, hned za Maďarskem. Z 30 tisíc obětí je 90 procent ve věkové kategorii starší 65 let. Nepomohly ani předvolební „úplatky“ typu rouškovného a zaslání několika nekvalitních čínských roušek.
V tomto rámci působí žánrové fotografie premiéra Babiše na sociálních sítích, hrajícího bingo a ping-pong při návštěvě domova pro seniory, jako nejpodbízivější a nejcyničtější PR sebeprezentace. Jen se ukazuje, na jaké voličské skupiny jeho marketéři zacílili.
Pokles preferencí
Horečnatá aktivita Andreje Babiše a Jany Maláčové nemůže překvapit. ČSSD se v řadě průzkumů ocitá pod čarou ponoru a nedosahuje pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny. Projevily se sebevražedná a nerovnocenná mesaliance s oligarchickým hnutím a neuvěřitelné eskapády předsedy Jana Hamáčka.
Babišovo hnutí v některých průzkumech klesá pod 20 procent a spadlo na třetí místo za oba opoziční bloky. Vláda má důvěru 19 procent lidí, nejnižší ze všech evropských zemí. Navíc se objevil varovný signál, že ANO začíná ztrácet i ve svém dosud nejspolehlivějším elektorátu seniorů, kde kdysi dosahovalo téměř poloviční podpory.
Tento trend zaznamenala agentura Median, ale i data agentury Kantar. Její analytik Pavel Ranocha dnes hovoří o dříve nepozorovaných posunech voličské přízně. „Na jaře už je vidět, že se i mezi seniory pevné jádro dostalo na 28 procent. Takže ANO ztrácí i v téhle dřív naprosto dominantní kategorii a ztrácí i jádrové voliče, což by se za normálních okolností nemělo dít,“ uvedl Ranocha.
Voliči ANO v seniorském věku nejčastěji přecházejí k SPD a KSČM, což je odrazem ideové neukotvenosti Babišova hnutí, řízeného rozmary svého vůdce a marketingovým populismem. Nedbá ani varování ratingové agentury Moody´s, že zemi chybí rozpočtová konsolidace, což se může odrazit v brzkém odlivu investorů.
Kdo za to může?
Vládní strany si jdou v této situaci po krku a viní se navzájem, kdo víc zemi zadlužuje. Ministryně Maláčová napadla v poslední Partii na TV Prima premiéra Babiše (a ODS), že „jsme se střelili do nohy a ve velké míře jsme si podsekli příjmy, a to zejména tím neprofesionálním způsobem, jak se zrušila superhrubá mzda“.
Pro výdajové škrty v rozpočtu v míře odpovídající snížení daní však ministryně ve sněmovně nehlasovala a naopak podpořila zvýšení letošního schodku na půl bilionu. Současně navrhuje důchodovou reformu bez zajištěného financování, která by v této podobě bez výrazného růstu daní zcela rozvrátila už tak deficitní financování penzí.
Ministryně Schillerová nedávno přiznala, že státní dluh letos stoupne na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Od nástupu menšinové vlády ANO a ČSSD se zdvojnásobil. Šetření ve výdajích státu ji nezajímá, každý rok dramaticky stoupají.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu polovina růstu výdajů státního rozpočtu nesouvisela přímo s covidem-19, ale vláda v krizi výrazně zvyšovala sociální, mzdové i provozní výdaje. Státní aparát stále kyne, jako by žádná epidemie neexistovala, a vláda s tím začala už před jejím vypuknutím. Neplatí vládní propaganda šířená i Maláčovou přehazující nebezpečné tempo zadlužování pouze na dopady koronakrize.
Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě sehrával roli „zodpovědného“ strážce státní kasy a brzdil růst důchodů. V roli premiéra popustil stavidla svého populismu a přímočaře zacílil na voliče v seniorském věku, kteří dříve sympatizovali hlavně s ČSSD a KSČM. Nynější zvýšení penzí nad rámec zákonné valorizace je už třetí za sebou, což si dosud nedovolila žádná, ani sociálnědemokratická vláda.
Oběma vládním stranám viditelně teče do bot, což se projevuje v jejich pokračujícím náletu na veřejné finance, který bude před volbami zesilovat. Neváhají odepsat střední a mladší generace, které budou jejich dluhy krvavě platit. Babišovi a Hamáčkovi jde o všechno, takové „podružnosti“ je nezajímají.
