Pokud se chcete nechat oholit nebo si udělat letní sestřih a nebudete mít platný test či záznam o očkování, nevadí. Půjčte si ho od známého, rodinného příslušníka, či od kohokoli, kdo ho zrovna bude mít. Provozovatel totiž nemá ze zákona právo zjišťovat totožnost, a ověřit tak pravost testu.
Už jenom z tohoto, co by muselo napadnout kohokoli, kdo se byť okrajově někdy otřel o právo, vyplývá, o jaký nesmysl vlastně jde.
Nejde ale jenom o tento zcela zjevný nonsens.
Dalším problémem je otázka ochrany osobních údajů. Velkému množství provozovatelů, kteří doposud žádné zpracování údajů o svých zákaznících provádět nemuseli, a nemají tak ani páru o tom, co všechno to znamená, hodil stát na krk jen tak z plezíru další nesmyslnou povinnost. Pro postup vlády je typické, že ačkoli má ze zákona povinnost konzultovat vše, co se týká osobních údajů s jejich ochránci, se na tuto povinnost vykašlala.
Stát by tak o nás věděl nejenom to, jestli chodíme ke kadeřníkovi, ale třeba i to, zda a jak často navštěvujeme například erotické salóny, až v rámci „rozvolňování“ dojde i na tyto služby.
Nemluvě o tom, že provozovatel nemá ani žádné právo po zákazníkovi jakékoli osvědčení o zdravotním stavu chtít.
Pandemický zákon sice zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného opatření omezit provozování služeb, při nichž je porušována integrita kůže, nebo stanovit podmínky jejich provozování, nikde ale neukládá provozovatelům povinnost vést evidenci zákazníků. Vláda tak brutálně porušuje základní zásadu právního státu, že všechny povinnosti občanů musí být dány zákonem. Klidně vystavila živnostníky do neřešitelné situace. Nebudou-li dodržovat její opatření = pokuta, nebudou-li dodržovat ochranu osobních údajů, také pokuta.
Jaká logika je v tom, že k lékaři se může chodit bez testu, k zubaři bez testu, do supermarketu bez testu, v MHD bez testu, ale ke kadeřnici s platným testováním a ještě s udáním v evidenci zákazníků. Přitom například u zubaře dochází k daleko rizikovějšímu styku než u holiče či kadeřníka.
To platí i o podmínkách vstupu na restaurační zahrádky. Tam už si vládní legislativci uvědomili, že povinnost kontroly nemohou přenášet na hostinské, a tak bude hosty kontrolovat hygiena. I tady ale platí, že hygiena nemůže kontrolovat totožnost, takže si stačí doklad o očkování nebo test vypůjčit. Policie pro změnu nemá oprávnění kontrolovat potvrzení o zdravotním stavu.
Vláda navíc porušuje podmínky, které stanovila EU pro vnitrostátní úpravu tzv. covid pasů. Sice na jedné straně rozšířila očkování o testy a potvrzení o prodělané nemoci, ale stále se jedná o diskriminaci zdravých osob.
Je otázkou, proč vláda dává do placu podobné nesmysly, o nichž je dopředu jasné, že jsou v praxi nepoužitelné, a které vzápětí ruší soudy jak na běžícím páse. Odpověď je jednoduchá. Protože my si to zatím necháváme líbit.
