nahoru

Co nás čeká? Tři scénáře dalšího „nouzového“ vývoje

Petr Sokol12. února 2021 • 18:00
Nouzový stav v Česku: Kdo ho vyhlašuje, jak dlouho trvá a co se nesmí?
• video: 
Martin Bartkovský

Nouzový stav se stal kvůli dosavadní taktice vlády při řešení epidemie jedním ze symbolů covidové doby. Menšinová vláda Andreje Babiše se při čtvrtečním hlasování o jeho dalším prodloužení vlastně poprvé ocitla v opravdu menšinovém postavení, protože ji premiérově v klíčovém hlasování opustil dosavadní „téměř-koaliční“ partner – komunisté.

Nouzový stav by proto měl skončit o půlnoci z neděle na pondělí, protože premiér Babiš nedokázal nebo možná ani nechtěl vyjednat podporu některé opoziční strany. Zatím není jasné, jak chce Babišův kabinet vzniklou situaci řešit.

V zásadě jsou na stole tři hlavní možnosti.

Hamáčkova cesta

První můžeme říkat Hamáčkova cesta, protože ji jako první navrhl před pár dny právě ministr vnitra. Při ní by vláda počkala na ukončení dobíhajícího nouzového stavu a třeba v pondělí ve tři hodiny ráno by podle Ústavy vyhlásila nový nouzový stav. Někteří právníci sice namítají, že by takový postup musel skončit u Ústavního soudu, kdy by byl napaden pro obcházení zákona, ale při určitém, řekněme zemanovském, čtení Ústavy by teď vládě v této kličce nic nebránilo. Kabinet by se mohl tvářit, že jde o úplně nový nouzový stav, s kterým musí do Sněmovny až po třiceti dnech.

Samozřejmě by s tímhle postupem mohla vláda narazit nejenom na Rychetského soud, ale také na ustanovení Ústavy, podle kterého může stavu nouze kdykoli svým hlasováním zrušit většina v Poslanecké sněmovně. Je ale samozřejmě otázka, jak rychle by opozice a zda vůbec, chtěla „nový“ nouzový stav rušit. Hamáčkovou cestu by vláda zvolila, kdyby opravdu věřila tezi, že bez nouzového stavu to v boji s covidem nepůjde, a zároveň nechtěla ve čtvrtečním hlasování „koupat“ opozici.

Hejtmanská klička

Při druhé variantě by hlavní roli hráli hejtmani. Těm přísluší v kritických situacích podle krizových zákonů podstatná role. Mohou ve svých krajích vyhlásit stav nebezpečí, který je o něco nižším stupněm výjimečnosti než celostátní nouzový stav. Krizový zákon ovšem dává hejtmanům možnost, aby v momentě, kdy je tenhle stav nedostatečný k řešení aktuální situace požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu.

To je teď karta, na níž sází hejtmani zvolení za ANO a jejich pardubický sociálnědemokratický kolega Netolický. Tito krajští šéfové, ale zatím zřejmě nepočítají s mezistavem v podobě krajských stavů nebezpečí, jak to předvídá krizový zákon a by chtěli hned nový nouzový stav. Ten by pak asi neskončil hned u Ústavního soudu, protože by nebyl přímo iniciován vládou, ale novým skutkem – požadavkem hejtmanů. I tady by ale poslanci samozřejmě mohli nouzový stav kdykoli zrušit.

Výjimečná výjimečnost

Třetí varianta bude pak vypadat tak, že opravdu v pondělí ráno už nouzový stav nebude. Pak budou pandemii „ovládat“ hejtmani a ministr zdravotnictví. Ti první využijí krajské stavy nebezpečí, šéf resortu zdravotnictví zase zákon na ochranu veřejného zdraví, který mu také dává dost velké pravomoci. V celku pak bude úroveň omezení nižší, ale ne zase příliš výrazně. Pravomoci ministra a hejtmanů neumožní obnovit třeba celostátní noční zákaz vycházení, ale dají hejtmanům i ministrovi možnost omezit pohyb v jejich krajích. Otevřou se všechny obchody a služby, ale zřejmě také lyžařské areály, protože ani hejtmani ani ministr Blatný bez nouzového stavu nemohou plošně omezit podnikatelskou činnost. Naopak zůstanou zavřené školy, jak už avizoval ministr školství, a bude možné zavřít kulturní zařízení, restaurace a hotely.

Zákon sice v těchto případech počítá s platností opatření na území ohroženém nákazou a nikoli na celém území, dnešní situace ale asi umožní zákon vykládat tak, že tohle ohrožení je teď vlastně celostátní. Velká změna nastane ve vládních zakázkách, kde zase budou platit běžná pravidla místo zjednodušujících výjimek. Skončí také většina kompenzačních vládních programů, které byly navázány právě na trvání nouzového stavu.

Zatímco ještě včera se zdálo, že většina hejtmanů bude vládu žádat o faktické „obnovení“ nouzového stavu a šéfové krajů za opoziční strany se tím nepřímo postaví na jinou pozici než jejich poslanci, dnes už to vypadá tak, že se pod tuto „nouzovou“ petici podepíše jen kvarteto hejtmanů z vládních stran. I to ale dá vládě možnost vrátit se do současného stavu.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,120
21,660
30,220
Nejčtenější