Online debata: Sdílené teplo, aneb jak sousedské sítě mění budoucnost vytápění

Řešit se budou situace v hustě zastavěném městském prostředí, představeny budou konkrétní případové studie z české i zahraniční praxe a prostor pro sdílení zkušeností mezi zástupci samospráv, developerů, regulátorů a finančního sektoru. Účastníci získají cenné poznatky o tom, jak překonávat legislativní a tržní bariéry a jak naplňovat klimatické cíle prostřednictvím inovativních energetických řešení na úrovni sousedství. Pořad přenáší ČTK Connect.

Přenos debaty z PressCentra ČTK můžete sledovat od 14:00 zde: 

Řešit se budou situace v hustě zastavěném městském prostředí, představeny budou konkrétní případové studie z české i zahraniční praxe a prostor pro sdílení zkušeností mezi zástupci samospráv, developerů, regulátorů a finančního sektoru. Účastníci získají cenné poznatky o tom, jak překonávat legislativní a tržní bariéry a jak naplňovat klimatické cíle prostřednictvím inovativních energetických řešení na úrovni sousedství. Pořad přenáší ČTK Connect.

Více než polovina veškerého tepla spotřebovaného v Evropské unii stále pochází z fosilních paliv. V hustě zastavěných českých městech, kde tisíce bytových domů závisí na starých kotelnách nebo přerostlých soustavách dálkového tepla, je tato závislost obzvlášť patrná a obtížně řešitelná. Tradiční velké teplárny jsou pro mnohé čtvrti předimenzované, individuální tepelná čerpadla zase narážejí na nedostatek prostoru, vysoké pořizovací náklady a roztříštěné vlastnictví budov. Mezi těmito dvěma světy je mezera, do které vstupuje koncept, jenž v severní a střední Evropě rychle nabírá na síle – lokální sítě vytápění a chlazení na úrovni sousedství.

Právě tomuto a dalším tématům se od 14 hodin věnuje kulatý stůl HeatCoop v prostorách PressCentra České tiskové kanceláře v Praze. Akci pořádají SEVEn, The Energy Efficiency Cetner, Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v návaznosti na evropský projekt GD4B. Spolupořadatelem akce je také Fakulta stavební ČVUT v Praze. U jednoho stolu se setkají zástupci měst a obcí, bytových družstev, developerů, regulátorů, finančních institucí i technologických firem, aby společně pojmenovali příležitosti, bariéry a konkrétní kroky, které dekarbonizaci vytápění v českých městech skutečně posunou vpřed.

Čtvrtá versus pátá generace: o čem se bude mluvit

Sítě dálkového vytápění čtvrté generace jsou dnes v Česku relativně dobře známé. Centrální zdroj, například velké tepelné čerpadlo umístěné v areálu čistírny odpadních vod, ohřívá vodu na více než 70 °C a rozvádí ji potrubní sítí do jednotlivých budov, kde výměníkové stanice předávají teplo do otopného systému objektu. Tok energie je jednosměrný, systém je osvědčený a v řadě měst již funguje.

Sítě páté generace jdou ještě dál. Pracují s nízkopotenciálním teplem v rozsahu přibližně 10 až 25 °C a využívají uzavřený okruh, v němž může energie proudit oběma směry. Každá budova je vybavena vlastním tepelným čerpadlem. V zimě odebírá teplo ze sítě a vytápí, v létě naopak odvádí přebytečné teplo zpět do okruhu a chladí. Centrálním rezervoárem energie může být odpadní teplo z čistírny odpadních vod, geotermální vrt nebo třeba teplo z datových center. Výsledkem je systém, který umožňuje skutečné sdílení energie mezi budovami, a zásadně snižuje celkovou spotřebu primární energie i provozní náklady.

Oba modely budou na kulatém stole představeny včetně konkrétních případových studií. Jednou z nich je projekt v Dolních Břežanech, který ukazuje, že realizace podobného systému v českém prostředí není utopií.

Proč nestačí dobrá technologie

Technologie sama o sobě nestačí. Právě to je jeden z klíčových poznatků, které organizátoři kulatého stolu chtějí otevřeně pojmenovat. Lokální tepelné sítě vyžadují koordinaci mezi desítkami vlastníků nemovitostí, souhlas samosprávy, přístup k financování a jasný regulatorní rámec. V každém z těchto bodů narážejí české projekty na překážky.

Česká legislativa zatím nepočítá s aktivní rolí měst při plánování a rozvoji lokálních tepelných sítí tak, jak to předpokládá evropská směrnice o energetické účinnosti (EED). Článek 25 této směrnice ukládá městům nad 45 tisíc obyvatel povinnost vypracovat komplexní plány vytápění a chlazení. Jejich skutečná implementace do české praxe je přitom stále otevřenou otázkou. Kulatý stůl přinese srovnání regulatorních přístupů ze zahraničí a otevře diskusi o tom, jaké změny by v českém prostředí dávaly smysl.

Důležitým hlasem bude pohled regulátora. Energetický regulační úřad hraje klíčovou roli v nastavení podmínek pro rozvoj tepelných sítí, a jeho přítomnost u stolu je proto nezbytná.

Peníze, hypotéky a sociální souhlas

Dekarbonizace vytápění není jen technická a regulatorní výzva, je to také výzva finanční a sociální. Investice do lokální tepelné sítě jsou kapitálově náročné a jejich návratnost závisí na mnoha proměnných: ceně energie, počtu zapojených budov, dostupnosti dotací a podmínkách financování. Kulatý stůl proto věnuje samostatný blok finančnímu hodnocení projektů sdílení tepla, včetně pohledu bankovního sektoru a realitního trhu.

Zajímavou otázkou je, zda a jak energetická náročnost budovy ovlivňuje zájem kupujících a podmínky hypoték. Nadnárodní realitní poradci a finanční instituce přinášejí na toto téma data, která v české diskusi zatím chybí.

A pak je tu sociální rozměr, jak dosáhnout dohody mezi vlastníky bytů v SVJ nebo bytovém družstvu, kteří mají různé preference, různé finanční možnosti a různou míru důvěry v nové technologie? Bez odpovědi na tuto otázku zůstanou i ty nejlépe navržené projekty na papíře.

Kdo přijde a co z toho vzejde

Mezi pozvanými jsou zástupci soukromého i veřejného sektoru – měst a obcí, regionů i ústřední státní správy, finančních institucí, dodavatelů technologií i stavebního průmyslu. Nebude chybět také akademická sféra zastoupená ČVUT v Praze.

Výstupem nebude deklarace ani memorandum. Cílem je konkrétní mapa: kde jsou silné a slabé stránky dostupných technologií, jaký je jejich reálný potenciál v českém prostředí, které legislativní bariéry jsou nejpalčivější a kdo je může pomoci odstranit.

Česká města stojí před volbou. Mohou čekat, až se regulatorní a tržní podmínky samy ustálí, nebo mohou začít budovat koalice, sdílet zkušenosti a tlačit na změny, které dekarbonizaci vytápění skutečně umožní. Kulatý stůl HeatCoop je pozvánkou k druhé možnosti.