Jak Trump narazil do velké čínské zdi. Zvenčí Čínu nikdo nemůže změnit, to je zcela naivní představa
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger byl velkým znalcem Číny. Tuto asijskou zemi navštívil více než stokrát. Jednou si ke svým cestám poznamenal: „Všechno, co mi kdy řekl kterýkoli Číňan z jakékoli společenské vrstvy během jakékoli návštěvy, bylo součástí promyšleného plánu.“
Naprosto promyšlený a grandiózně provedený byl i summit prezidenta Si Ťin-pchinga a amerického veleducha Donalda Trumpa, který čínská komunistická moc před pár dny uspořádala v Pekingu. Můžeme sice s velkou jistotou konstatovat, že to byla jedna z nejvýznamnější politických schůzek letošního roku, ale výsledky ostře sledovaného jednání nepřinesly Americe a potažmo celému západnímu demokratickému světu nic, nad čím bychom měli jásat.
Summit byl potvrzením toho, že dlouhodobý a promyšlený plán říše středu, jak nasadit světu pomocí ekonomické, technologické, politické, diplomatické, finanční a dnes už i vojenské síly čínský chomout, postupuje dál. Podle všeho to už nemohou změnit ani Spojené státy americké, protože jejich hegemonie nad světem oslabuje. A ostatní velmoci, jako je Rusko nebo Indie, na Čínu prostě nemají.
Rozpačité výsledky vrcholné schůzky v Pekingu nemají nic společného ani s (ne)schopnostmi Donalda Trumpa, jak se někdo domnívá. Jsou důsledkem ohromujícího rozvoje Číny, k němuž jí v posledních desetiletích paradoxně významně dopomohl i její hlavní strategický soupeř – Západ, který tam přesunul část průmyslových kapacit a k tomu poskytl dostatek kapitálu. Tím se v některých oblastech stal na Číně závislým. Možná to byla jedna z největších strategických chyb v celé lidské historii.
Co Čína chce
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
