nahoru

Nouzový stav v Česku: Je vůbec potřeba? Přináší akorát rozšíření pravomocí vlády a omezení práv lidí

ČTK, mrb9. února 2021 • 12:28
Nouzový stav v Česku: Kdo ho vyhlašuje, jak dlouho trvá a co se nesmí?
• video: 
Martin Bartkovský

Vláda chce opět prodloužit nouzový stav, který trvá nepřetržitě už 127 dní. Proč je pořád potřeba? Jaké speciální pravomoci vláda jeho udržováním získá? A jsou vůbec vládní opatření legální? Na tyto otázky jsme pro vás připravili odpovědi v následujícím textu.

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší.

Aktuální přehled vládních opatření: Kde je povinné nošení roušek? >>>

Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, potřetí do 23. prosince, počtvrté do 22. ledna a popáté a zatím naposledy do 14. února. Nouzový stav tak bude platit nejméně 132 dní, vláda se dnes rozhodla rozhodla požádat o prodloužení do 16. března.

Minulý týden ale komunisté, kteří vládu při prodlužování nouzového stavu dosud podporovali, další trvání tohoto opatření odmítli. Širší vedení KSČM se v pátek shodlo na tom, že nutná opatření proti šíření viru může stát vyhlásit i bez nouzového stavu. Také sněmovní opoziční strany se staví k požadavku vlády velmi rezervovaně. Vládní politici se ale obávají, že bez prodloužení hrozí kolaps zdravotnického systému a nekontrolované šíření epidemie.

Nouzový stav potřebuje k fungování i protiepidemický systém (PES), představený v listopadu, podle kterého mají být zaváděna jednotlivá opatření. "Bez existence nouzového stavu vlastně se tato tabulka stává relativně bezcennou a všechna opatření se dostávají pouze do roviny doporučení," uvedl tehdy ministr zdravotnictví Jan Blatný. Předminulý týden ale Blatný řekl, že skóre PES už není pro určování opatření relevantní, i kvůli riziku nakažlivější britské formy koronaviru.

Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny ale i déle.

Nouzový stav umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. "Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v polovině dubna, kdy se debatovalo o dalším prodloužení nouzového stavu. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto situací počítá i zákon o zadávání veřejných zakázek.

Podle paragrafu 29 tohoto zákona není nutné použít zadávací řízení mimo jiné v případě "zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy". Podle ÚOHS je dále možné podle paragrafu 63 stejného zákona využívat jednacího řízení bez uveřejnění, pokud "je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil", a proto nelze dodržet standardní lhůty.

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek. Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je cílem předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde.

Nouzový stav známe už z jara

Naposledy vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru 12. března na 30 dnů. Jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště.

Po uplynutí lhůty musela vláda o prodloužení požádat Sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Nouzový stav umožnil vládě během první vlny šíření nákazy na základě krizového zákona omezovat běžný život - od uzavření obchodů až po omezení cestování. Po dvou týdnech sice vláda začala omezení vydávat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, to ale koncem dubna odmítl pražský městský soud, který konstatoval, že "s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda". I proto nakonec  nouzový stav trval přes dva měsíce a vláda znovu postupovala podle krizového zákona.

Během jarního nouzového stavu také vláda zasáhla do fungování hasičů nebo policistů, kteří byli nasazeni na jiné úkoly než běžně. Hasiči například pomáhali s rozvozem roušek a respirátorů po republice. Policisté byli nasazeni na hranicích, které byly prakticky uzavřeny (až na výjimky jako kamionová doprava či pendleři). Ukázalo se ale, že policisté chyběli ve vnitrozemí, například se výrazně zvýšil počet řidičů, kteří vzhledem k menšímu počtu hlídek překračovali rychlost.

Odložení voleb

Ústavní zákon o bezpečnosti v článku deset hovoří také o možnosti odložení voleb, respektive o prodloužení volebního období až o šest měsíců. Jak se ale ukázalo v souvislosti s vládním rozhodnutím odložit doplňovací volby do Senátu na Teplicku, jejichž první kolo se mělo konat 27. a 28. března, nemůže v takovém případě odložení nařídit vláda. "Pro přijetí takového opatření předepisuje formu zákona (tzv. výhrada zákona)," upozornil Nejvyšší správní soud (NSS).

Proti postupu kabinetu se tehdy ohradil i Senát. Vláda podle volebního senátu NSS v březnu přijetím usnesení o odložení hlasování jednala mimo svou pravomoc i působnost. Kabinet měl podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. dubna předložit Parlamentu zákon o odložení voleb, což po konstatování soudu udělal. Ministerstvo vnitra ale v předloze trvalo na tom, že původní postup byl legitimní a důvodný. Pokud by mělo připravit zákon, stal by se podle vnitra účinným zřejmě jen pár hodin před otevřením volebních místností.

ČTK, mrb




Diskuse ke článku