nahoru

Konec restriktivních opatření? Co vláda zmůže bez nouzového stavu

ČTK, mrb12. února 2021 • 11:00
Nouzový stav v Česku: Kdo ho vyhlašuje, jak dlouho trvá a co se nesmí?
• video: 
Martin Bartkovský

Poslanecká sněmovna neschválila vládní návrh na další prodloužení nouzového stavu. Ten stávájící tak končí v neděli 14. února. Co bude dál nikdo neví. Teoreticky by mohly otevřít hospody a obchody a lidé by se moli opět scházet. Vláda nyní hledá cesty, jak zavést co nejvíce restriktivních opatření pomocí jiných zákonů.

Nouzový stav opravňuje vládu přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony.

Konec nouzového stavu bude znamenat konec současného protiepidemického systému PES, který podle vlády ke svému fungování vyžaduje trvající nouzový stav. Systém PES rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.

Právníci se shodují, že při neprodloužení nouzového stavu pravděpodobně budou muset skončit tvrdé plošné zákazy. Možnost, že kabinet znovu vyhlásí nouzový stav, pokud Sněmovna jeho další trvání nepodpoří může být protiústavní.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Ministerstvo školství sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Opatření vydaná mimo nouzový stav mohou rušit soudy

Soud například v listopadu zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soudem zrušené opatření nahradilo ministerstvo jinou verzí a zaneslo do něj několik mírných úprav.

V říjnu pražský městský soud zrušil rozhodnutí pražské hygienické stanice, které v září zakázalo osobní přítomnost vysokoškolských studentů na výuce. Rozhodnutí hygieniků bylo účinné od 21. září, trvat mělo do konce října. Vysoké školy jsou od 14. října uzavřené podle rozhodnutí vlády.

Na jaře pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.

Pravomoci přejdou na kraje

Hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor dnes uvedli, že v případě neprodloužení nouzového stavu chtějí ve svých krajích a v Praze vyhlásit stav nebezpečí. "Stejný postup budeme navrhovat i ostatním krajům na dnešním on-line mimořádném jednání v rámci Asociace krajů ČR," uvedli hejtmani a pražský primátor v prohlášení. Stav nebezpečí je podle nich slabší právní oporou pro krizová opatření. "Je to ale příležitost k posouzení smysluplnosti dosavadních opatření," uvedli.

ČTK, mrb




Diskuse ke článku