Premiér konečně veřejně přiznal, že zemi neřídí podle toho, co považuje za dobré a správné pro Českou republiku, ale podle toho, co si momentálně přeje většina lidí (rozuměj jeho potenciálních voličů). Máme pro něj několik tipů, kde by mohl tento svůj postup uplatnit.
Ve svém tradičním nedělním propagandistickém okénku to Andrej Babiš konečně řekl naplno: „Před létem u nás byla jasná společenská situace, že jsme všichni chtěli rozvolnit a těšili jsme se.“ Tím vysvětlil, proč vláda pod jeho vedením rozhodla o zrušení skoro všech významnějších protiepidemických opatření. Tedy nikoliv například „epidemiologové řekli, že už nejsou opatření potřeba“. Babiš otevřeně řekl, že zrušil opatření proto, že laické veřejnosti už to lezlo na nervy.
Ponechme stranou, že premiér řídí zemi podle průzkumů veřejného mínění. To už se ostatně vědělo dlouho, nové je teď jen to, že to přiznal. S tímto vědomím bychom se spíše měli zamyslet, co všechno by Babiš mohl ještě udělat.
- Zrušit daně. Znáte někoho, kdo by je platil rád? Pryč s nimi!
- Sebrat policii pravomoc ukládat pokuty. Všichni víme, že jen buzerují. Zakázat!
- Zavést třídenní pracovní týden. Možná bude proti pár zaměstnavatelů, ale to bude menšina.
- Všem lidem zajistit vyšší příjem, než dokážou utratit. Když může být sekera státního rozpočtu 0,5 bilionu korun, proč ne 5 bilionů? Stačí posunout čárku.
- Rozdat maturitní vysvědčení a vysokoškolské diplomy komukoliv bez zkoušek a učení. Školy už stejně byly zavřené a nic se nestalo.
Ale hlavně: I když v předvolebních průzkumech získává Babiš pořád kolem 30 % preferencí, 70 % lidí ho zjevně nechce. Premiér by je měl tedy věren svému přístupu vyslyšet a jít okamžitě ke všem čertům!
P.S.: V diskusi pod tímto článkem se zcela jistě objeví příspěvky, jejichž autoři mi budou vyčítat, že Babiše kritizuji, ať udělá cokoliv. Když udělá, co lidé chtějí, obuju se do něj. Když nedělá, co by lidé chtěli, taky mu naložím. Co tedy od něj vlastně chci?
Odpověď je jednoduchá: Chtěl bych, aby v čele země stál politik, který bude dělat to, co bude považovat pro zemi za správné. Rozhodovat se bude na základě kvalifikovaných odborných informací a analýz, které má (nebo může mít) od svého rozsáhlého aparátu k dispozici, nikoliv podle průzkumů veřejného mínění a doporučení marketérů. Bude srozuměn s tím, že nemá dělat to nejlepší pro sebe a pro svou stranu, ale pro 10 milionů obyvatel republiky. Takže když bude mít od expertů informace, že je třeba nařídit lidem roušky na celý příští rok, udělá to, vysvětlí a bude si za tím stát. S vědomím, že se na něj bude snášet hněv veřejnosti, kritika médií a že ho to může stát prohrané volby. Může, a nemusí. Pokud bude věrohodný, konzistentní a ukáže se, že jeho rozhodnutí bylo správné, může to při správné komunikaci proměnit ve volební triumf.
Že je takový politik sci-fi? Zapomínáme rychle. Stačí si připomenout, jak Václav Klaus na začátku 90. let hájil utahování opasků, liberalizaci cen a další nepopulární reformní kroky. Lidi pro to dokázal nadchnout, přesvědčit a ukázat, že to mělo smysl. V roce 1992 i o čtyři roky později v roce 1996 vyšla Klausova ODS z voleb jako suverénně nejsilnější strana. A o volební vítězství se s ČSSD střídala ještě dalších 12 let.
