nahoru

Babišova vláda neschopnosti: Opakující se rouškochaos a naprostá nekompetentnost

Viliam Buchert 20. srpna 2020 • 11:00
Premiér Andrej Babiš - ilustrační snímek
Premiér Andrej Babiš - ilustrační snímek
• foto: 
ČTK / Krumphanzl Michal

Při návštěvě restaurace dnes nemusíte mít roušku. Až půjdete za 10 dní v hospodě na toaletu, měli byste si ochranu úst a nosu nasadit. Zda si ji máte při čůrání nechat, nebo můžete už sundat, o tom nové pokyny ministerstva chaosu a zmatků (momentálně se jmenuje ministerstvo zdravotnictví) oznámené ve středu, nehovoří. Z logiky věci je to celé nesmysl, protože s lidmi nejste v blízkosti při pohybu po restauraci, ale naopak při stole či u výčepu. Bohužel není to poprvé, co velitelé české rouškokracie (Babiš, Vojtěch, Prymula, Maďar) selhávají. Ovšem představa, že to bude trvat ještě dejme tomu rok, je strašlivá.

Když se pandemie čínského koronaviru přesunula z Asie do Evropy, tak vlády a úřady reagovaly překotně, někdy chaoticky a nebyly na situaci připravené. Nebyla s tím zkušenost, chyběly zdravotní pomůcky, nikdo nevěděl, jak bude Covid-19 působit a mutovat. Ostatně v České republice pocházela poslední verze národního pandemického plánu z roku 2011. V prvních dnech krize, možná prvních týdnech, by to ještě šlo pochopit. Ovšem nelze akceptovat, že chaos v některých věcech ohledně koronaviru panoval tehdy a panuje nadále. Kdyby takto vyráběl premiérův holding Agrofert v Kosteleckých uzeninách, neprodá ani jeden párek.

Právě v případě dnes už legendárních roušek je situace pořád tristní. Nechci donekonečna připomínat, že na začátku března Andrej Babiš tvrdil, že lidé roušky vůbec nepotřebují, že je má mít jen personál v nemocnicích. Pak že každému roušku osobně doveze (u nás na pražském Barrandově pořád napjatě čekáme), pak že budou, pak několikrát změnil názor kdy, kde a jak se mají nosit. Máme konec srpna a myšlenková vyprázdněnost a anarchie v hlavách politiků a úředníků v tomto případě pokračuje. Například nové pokyny pro nošení roušek ve školách by měly dostat Nobelovu cenu za zmatečnost. To samé platí pro část nových pokynů, které pseudoministr Vojtěch představil ve středu.

Podobně nefunkční je takzvaná chytrá karanténa, která nemá s chytrostí absolutně nic společného. Jsou to jen prázdná slova o blbé karanténě. Přitom řešení nejsou nijak složitá a jsou po světě vyzkoušená. Stačí zavolat například na Tchaj-wan, kde si pomocí moderních technologií a zejména pomocí klidu politiků a epidemiologů (mimochodem jejich viceprezident je z oboru) nezničili ekonomiku a především pověst. V zemi s téměř 24 miliony obyvatel, která sousedí s Čínou, kde virus vznikl, mají necelých 500 nakažených a 7 mrtvých.

Naprostou tragédii je pak po celou dobu koronavirové pandemie jednání ministra Vojtěcha. Ukázalo se, že je nejenom nekompetentní, ale nemá ani elementární manažerské schopnosti řídit resort a své podřízené. Navíc v případě koronavirových opatření nerozhoduje on, ale premiér Babiš. Ten zavelí a podle toho se jede. Je za tím pouze vypočítavost, volební kalkuly a populismus.

Je to smutný pohled, kdy ministr musí vypustit jakési kontrolní balonky (například ve středu používání roušek od září) a pak potichu stáhne ocas, když na něj Babiš houkne. Vždy se po Vojtěchových výplodech počká, jak reaguje veřejnost, ostatní politici, odborníci a sociální sítě. Když negativně, tak přijde do televize premiér Babiš a oznámí něco jiného. Můžeme to čekat i teď. Že jsou občané opakovaně a nezodpovědně uváděni v chaos? Nevadí, přidáme na důchodech, zvýšíme platy, něco odpustíme, oni budou držet hubu a krok. No, nebudou…

Lze pochopit, že vlády a úřady ve vypjatých situacích udělají chyby, které se pak napraví. Nelze ale pochopit a akceptovat, že stejné chyby se opakují půl roku a že je provádějí stejní lidé. Hraní si s tím, jak nosit či nenosit roušky je hazard, protože pravidla mají být jasná a logická. Jenže jsou často nejasná a nelogická. Přitom se jedná o zdraví občanů.

Covid-19 je nepříjemnost a pro některé lidi bohužel i smrtelná nemoc. Při řešení něčeho podobného nelze trvalý chaos a zmatky připustit. Někdo se z toho musí zodpovídat. Představa, že nás v budoucnosti postihnou jiné ještě vážnější infekční nemoci a bude to řešeno stejnými lidmi, je zničující. Jak se lidové říká, to už je pak lepší si hodit provaz. Mám si ale před tím nasadit roušku, nebo ne?  





Diskuse ke článku