Několikaměsíční všudypřítomná panika kolem koronavirové infekce připravuje až na výjimky o pozornost veřejnosti většinu jiných ministrů, než je šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch. Není to spravedlivé. Třeba takový ministr školství Robert Plaga v posledních dnech dokazuje, že v soutěži o mimoně roku může být Vojtěchovi zdatným soupeřem.
Jedním z nápadu, jímž Plaga v posledních dnech zvýšil svou šanci připravit Vojtěcha o pohár pro vítěze, je učit děti na dálku i mimo krizové situace. Do konce školního roku, který začíná za týden, chce v různých typech škol z různých regionů ozkoušet, zda, jak a v jakém rozsahu by mohlo distanční vzdělávání fungovat jako součást běžné výuky. Nic moc konkrétnějšího zatím Plaga neřekl. Učitelé hodnotí jeho nápad různě – někteří ho rovnou označují za pitomost. „Distanční vzdělávání považuji za krajní možnost. Výhody v tom žádné nevidím,“ prohlásila například šéfka asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Další lidé z praxe diplomaticky říkají, že by bylo třeba vše důkladně prodiskutovat, vyhodnotit, naplánovat…
V táboře rodičů převažuje spíše skeptické naladění. Zdá se, že většina rodičů si stále ještě nemoderně myslí, že děti mají chodit do školy a že přímý kontakt žáka s učitelem není rakousko-uherský přežitek. Najdou se ale samozřejmě i opačné hlasy. „Co je na distanční výuce špatného, když ji žák a rodiče chtějí? Některé děti jsou třeba introvertnější a nelíbí se jim být v dětském kolektivu,“ zaznělo na sociálních sítích. Školní docházka má ale přece také socializační efekt – dítě se právě díky ní učí fungovat ve společnosti jiných lidí, mezi nimiž se bude pohybovat celý život. Může se ale někdo divit, že si to neuvědomují někteří rodiče, když v tom nemá jasno ani ministr školství?
Druhá Plagova „nominační“ myšlenka se týká maturit. Konkrétně tedy jejich státní části, která už by napříště nemusela být podle ministra hodnocena známkami, ale jen uspěl/neuspěl. „Pan ministr Plaga se už definitivně zbláznil. Jeho plán neznámkovat maturitní testy je na úrovni plánu zrušit školství v České republice. Věci, co se nezkouší a neznámkují, tak prostě nefungují,“ nebral si servítky například bývalý předseda školského výboru sněmovny, dlouholetý ředitel gymnázia a poslanec Václav Klaus.
Zatímco Plaga (zatím) navrhuje zrušit známkování jen u státní části maturit a známky vytvořit pouze z jejich školní části, zejména u laické veřejnosti vyvolal tento jeho návrh diskusi, zda mají vůbec maturitní známky nějaký smysl. „K čemu jsou vlastně známky z maturit? Ptal se vás na ně někdo při přijímání do práce?“ zaznělo z tábora odpůrců známkování.
No… v práci asi ne, ale mnohé vysoké školy dávají maturantům s dobrými známkami navíc body při přijímacím řízení, některé dokonce berou například jedničkáře z gymnázií úplně bez přijímaček. A jsou i střední školy, které studenty k výborným výsledkům motivují nějakou tu korunou odměny. Pokud by se u jakékoliv části maturit hodnotilo jen prošel/neprošel, automaticky by se nemalá část studentů učila jen minimum nezbytné pro prosté složení zkoušky.
Poté, co hodil vidle do zavedení povinné maturity z matematiky, jsou poslední dva Plagovy návrhy dalším možným hřebíčkem do rakve českého školství. Zatímco pro získání titulu „Mimoň 2020“ bude muset ještě zabojovat, protože Vojtěch se jistě nevzdá bez boje, putovní titul „Hrobař českého vzdělávání“ má po své předchůdkyni Kateřině Valachové už prakticky zaručený. Jestli si na oslavu zapálí vítězný doutník nebo jiný „matroš“ (čemuž by mohly napovídat jeho nápady), si netroufám tipovat. Pokud ale prosadí své vize, pak učitelé, ředitelé škol i rodiče, kteří chtějí pro své děti kvalitní vzdělání, budou potřebovat na uklidnění rozhodně něco silnějšího než obyčejný tabák.
