Ne, toto není další článek šířící paniku z koronavirové epidemie, ani článek „moudře“ sdělující statistiky porovnávající počty obětí koronaviru s počty obětí chřipky či dopravních nehod. Svůj postoj a postup si každý z nás volí sám na základě svých zkušeností a preferencí, já nemám sebemenší úmysl se zařadit do dlouhé řady různých radílků.
Co je však podle mne nezpochybnitelné je skutečnost, že s koronavirem přichází ekonomická krize, proti které je krize z roku 2008 slabým odvárkem. Podle toho, jak se celá epidemie vyvine, se spíše nabízí srovnání s krizí z let 1929/30, možná je i analogie s vývojem před první světovou válkou.
Ekonomická krize
Celá ekonomika se postupně zastavuje. Ještě to možná není úplně patrné, ale i zastavení výroby na, řekněme, „nepatrných“ 14 dnů bude podle všeho znamenat pokles ekonomiky o 10 a více procent. Minimální provozní zásoby související s dodávkami „right-in-time“, velká závislost výroby na mnoha (leckdy zahraničních) subdodavatelích, u kterých stačí, aby jeden „vypadl“ a celá výroba se zastaví, změny v preferencích spotřebitelů (zjistí, že spousta věcí, které dnes kupují, je zbytných), očekávaný chaotický postup vlád, které budou dělat cokoliv, aby nebyly obviněny z nečinnosti (včetně regulace cen atd.)… to vše krizi nahrává.
Nebudu rozepisovat všechny důsledky, ale i když nechci být špatným prorokem, asi bychom byli šťastni, kdyby krize nakonec přinesla pouhý desetiprocentní pokles ekonomiky.
Postup vlády – doba epidemie
Jak známo, stát se zpravidla dobře připravuje na minulou válku či minulou krizi. Nikoho už dnes nezaskočí výskyt ptačí chřipky, nemoci šílených krav či prasečího moru. Toto je však nová nákaza, není na ni připravena ani zdravotní ani jiná infrastruktura. Postupné zákazy akcí s účastí více osob, zavírání škol, karanténa, informační SMS pro z ciziny se navracející občany… to vše je improvizace.
Až budou lidi umírat na nedostatek plicních ventilátorů, bude vládní panika a chaos mnohem větší, tím spíše, že každé další opatření bude mít drastické dopady na ekonomiku. A, přiznejme si, lidé tu už nejsou zvyklí se smířit se smrtí z nedostatku něčeho a stát je ten, kdo „se má postarat“. Tuzemský zákaz vývozu roušek (jak se to vlastně kontroluje?) byl asi pouhou první vlaštovkou mezi ekonomickými opatřeními, které vláda bude dělat (a lidé jí budou tleskat).
Po epidemii
Epidemie bude nakonec zvládnuta. Tím, jak se lidé liší jeden od druhého (nejsou jako geneticky identické banánovníky, které ničí jedna choroba), je prakticky vyloučené, aby koronavirus za sebou nechal více než zlomek obětí z té části populace, která se nakazí. Vlády a jejich opatření na to ve skutečnosti nebudou mít moc vliv. Zásluhy si ovšem připíšou, o to strach nemám. Vliv na ekonomiku bude ovšem asi fatální.
Minulou ekonomickou krizi státy vyřešily tisknutím nových a nových peněz, které rozhazovaly kde se dalo. Jenže přicházející krize nebude vyvolána poklesem spotřeby, kterou může znovu nastartovat „shazování peněz z vrtulníků“. Zpřetrhané dodavatelské řetězce, nedostatek toho či onoho zboží, kolísání cen, nejistota – to vše bude vyvolávat nevoli voličů a ti budou po vládě (protože „ta se má postarat“) požadovat opatření. Očekávat tedy lze regulace, uzavírání ekonomik, volání po větší soběstačnosti…
Navíc – ekonomika po epidemii bude v hluboké recesi. Nezaměstnanost (a s tím související zátěž pro štědré sociální systémy, nedostatek provozního kapitálu u zadlužených podniků vyplácejících odstupné propouštěným zaměstnancům, neochota střádalů utrácet peníze a s tím související pokles spotřeby, zvýšení nezaměstnanosti (a zvýšení zátěže pro štědré sociální systémy), pokles finanční kondice podniků nevydělávajících, ale vyplácejících odstupné … a na druhé straně tlak na vlády, aby zajistily prosperitu. Prosté tištění peněz už nebude stačit a nic moc jiného vlády už řadu let ve skutečnosti nedělají.
Kromě výše zmíněných regulací a uzavírání ekonomik v rámci „boje za soběstačnost“ bude pro vlády asi nejjednodušší „sáhnout“ do ekonomiky nově přes banky. Mohou se inspirovat tím, co už se udělalo jinde. Omezit možnosti výběrů, případně sáhnout lidem na jejich úspory v bankách a prostě jim je vzít, jako to udělali na Kypru. Omezit možnosti bank vymáhat po dlužnících splácení úvěrů tak, jako to udělali na Ukrajině. Zvýšit daně těm, co ještě budou přežívat, přebírat podniky v potížích… Prosím, toto je varování před určitými největšími čuňárnami, které vlády dělají, to není návod na ně!
Budu velmi rád, když se budu mýlit, ale tipuji, že nás nečekají lehké časy a skoro bych tipoval, že se hodně věcí změní. Asi ne k lepšímu.
Autor je předsedou Libertariánského institutu
