Když jsem podal trestní oznámení na člověka, který na mě osmadvacátého dubna do redakce zavolal policii a křivě mě obvinil a pomluvil, byl jsem u výslechu a tam jsem si ze záznamu vyslechl udavačův telefonát. Představil se jako Robert Bekr a řekl policii, že jsem v Reflexu zfetovaný a se zbraní.
Třetího června mi zazvonil služební mobilní telefon a na druhém konci byl jakýsi Robert Bekr. Řekl jsem, že mu za chvíli zavolám zpět, zavěsil, pochystal nahrávání a zavolal mu zpět. První, co jsem se dozvěděl, bylo, že pan Bekr je signatář Charty 77. Pak vysvětlil, že mi nedávno poslal dopis stran kvality v Praze prodávané marihuany a že jsem neodpověděl. Došlo mi, že jsem skutečně nějaký dopis, který mě ostře napadal stran kvality v Praze prodávaného hulení, vyhazoval. A to byla chyba – jak jsem se za to, že někde na ulici koupil seno, panu Bekrovi neomluvil, tak na mě zavolal policii.
Když jsem se zeptal, zda je duševně nemocný, pan Bekr přitakal a vysvětlil, že si to, jak mě křivě obvinil, nepamatuje, protože měl zrovna mánii ... Informoval jsem o celé věci policii a jsem opravdu zvědav, co s tím udělají. Ten Pecinův fanoušek je totiž podle všeho těžce duševně nemocný a jde po mně. A neví, co dělá ... Před deseti lety se mě jeden podobný pacient pokoušel zabít a kauza skončila jeho sebevraždou. Upřímně doufám, že nyní, když už máme i nový trestní zákon s paragrafy o stalkingu, se podaří nemocného dopravit na psychiatrii dříve, než někoho zabije.
