Jen tak si pilsnout
Kdy jste se naposledy pozastavili nad tím, že není hezčí chvíle než teď? Možná jste právě prožili hygge neboli pocit pohody, štěstí či prosté radosti. Na rozdíl od Dánů a jiných národů, které pro tento koncept mají svůj vlastní výraz, ho čeština nemá. Respektive dosud neměla. To se ale nyní mění.
Pátrání po novém slově, jež by vyjadřovalo hřejivou atmosféru, pocit pospolitosti a sounáležitosti, zaměřený také na příchod jara, vyhlásila na sklonku letošního února jedna z našich nejtradičnějších značek – Pilsner Urquell.
Češi a jarní setkávání
Prostřednictvím sociálních sítí se výzva rychle rozšířila a během relativně krátké doby se objevila řada různých návrhů, jak takový moment nejlépe vystihnout a pojmenovat. Lidi přicházeli s nápady jako například pilsa, pilsun nebo prvolok. Z nich nakonec značka vybrala slovo pilsnutí, které následně odborně ukotvil a jazykově vysvětlil popularizátor češtiny Martin Kavka. Slovo totiž podle něj nejlépe vystihuje známý společenský okamžik, chvíli, kdy se lidé po zimě znovu setkávají venku, zpomalí tempo dne a užívají si společně strávený čas v příjemné atmosféře. „Nová slova vznikají ve chvíli, kdy si uvědomíme, že pro určitý pocit žádné nemáme. Pilsnutí má potenciál fungovat přirozeně v jazyce – dá se používat, ohýbat i dál rozvíjet. Můžeme se tedy třeba zeptat ‚Jdem si pilsnout?‘ nebo si říct ‚Tohle pilsnutí bodlo‘,“ vysvětluje Kavka.
A možná i samotná koncovka „-nutí“ odkazuje nejen k přepnutí, ale i k vydechnutí, oddechnutí a jarnímu procitnutí. Pilsnutí je neplánovaný, ale všem dobře známý okamžik, kdy se po „zimním spánku“ a uzavření do budov svět znovu srovná do správných kolejí a lidé opět začnou žít i mimo vnitřní prostory. Pilsnutí má tedy blízko k pojmům jako švédská fika nebo dánské hygge. Zatímco severské kultury hledají klid v kávě, dekách a ve svíčkách, pro Čechy ho symbolizuje společné posezení venku s přáteli v pohodové atmosféře. A nezřídka za doprovodu zlatavého moku, který Češi vnímají jako součást svého kulturního dědictví.
Pilsnutí jako rituál
Co k tomuto kroku vlastně plzeňský brand, jenž dlouhodobě stojí na myšlence „umění neměnit“, vedlo? „Nechtěli jsme vymýšlet nový pocit, ale pojmenovat ten, který všichni dobře známe. Pilsnutí je ten moment, kdy si po zimě poprvé sedneme venku, dáme si plzeň a víme, že jaro už je tady. Je jednoduchý, přirozený a neměnný – stejně jako rituály, na nichž Pilsner Urquell stojí,“ říká Lucie Bjačková, brand manažerka značky.
Když se ještě zastavíme u procesu vzniku nových slov s popularizátorem češtiny Martinem Kavkou, je tady minimálně zajímavá historická paralela. Víte, které původně české slovo používají téměř všechny jazyky na světě? Je to robot. Tohle slovo totiž vymyslel Josef Čapek, bratr slavného spisovatele Karla, a poprvé se objevilo v divadelní hře R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) v roce 1920. Vzniklo odvozením od slova „robota“ (těžká práce, nevolnictví) a dnes se používá jako mezinárodní termín pro automatizované stroje. Takže kdo ví, třeba si v blízké době pojedeme pilsnout třeba do Londýna…
