Ačkoliv zapojení žen do bojových sportů si většina z nás spojuje až s nedávnou historií, pravdou je, že tento druh sportu má dlouhou tradici. První hvězdou ženského boxu se stala Elizabeth Wilkinsonová už na počátku 18. století. Mohutná dáma udivovala tehdejší viktoriánskou Anglii schopností nastoupit k zápasům bez rukavic (a bez horního dílu oblečení) i proti mužským kolegům. Tehdy ještě neexistovalo žádné rozdělení zápasu na jednotlivá kola. Nebyly ani váhové kategorie či zákazy podpásových úderů. Box tak připomínal spíše pouliční rvačku bez jakýchkoliv pravidel. Elizabeth přesto dokázala uspět a vydobyla si uznání celé Anglie.
Do skutečného mainstreamu ale box pronikl až v průběhu 19. století. Jenže to už začalo být ženské zapojení do bojových sportů vnímáno jako nemorální. Boxerky tak byly odkázány na tajné zápasy, v nichž bavily obecenstvo už jen svou bulvárně senzační existencí. Změnu nepřinesl ani první oficiální boj o světový titul v New Yorku roku 1888. Hattie Leslieová a Alice Learyová se tehdy utkaly v brutálním zápase, po němž skončily obě v péči lékařů. Uznání se ale nedočkaly a tehdejší noviny psaly především o jejich anatomii. Jejich zápas vyvolal velký skandál, který nakonec skončil tím, že byl manžel Hattie Leslieové společně s dalšími muži poslán za zorganizování celé akce do vězení.
Průlomu nedocílil ani demonstrativní zápas dvou boxerek na olympijských hrách v St. Louis roce 1904. Přesto se ale tehdy některé ženy boxu mohly věnovat, o čemž se můžete přesvědčit v naší fotogalerii. Definitivní zvrat tak přišel až v roce 1975, kdy se první ženou, jež obdržela profesionální boxerskou licenci, stala Caroline Svendsenová.
