Vzpomínky na Srpen 68: Události mi nedopřály schůzku s nejhezčí holkou ze školy | Reflex.cz
nahoru

Vzpomínky na Srpen 68: Události mi nedopřály schůzku s nejhezčí holkou ze školy

Jana Bendová20. srpna 2018 • 15:10
Tento sovětský voják se zřejmě za okupaci stydí.
Tento sovětský voják se zřejmě za okupaci stydí.
• foto: 
Leszek Sawicki

Cizí vojska vpadla do dětských prázdninových dnů, do výletu v Paříži, výročí svatby, do kasáren či k táboráku. Vše se rázem změnilo. Na dlouhých jedenadvacet let.

Na 20. srpna 1968 si vzpomínám, jako by to bylo dnes. Bylo mi 17 let, chodila jsem na SVVŠ Křenová v Brně a v ten den naše třída odjížděla vlakem na letní chmelovou brigádu do Zlovědic. Odpoledne jsme nasedli na brněnském nádraží na vlak a vyrazili směrem na Prahu, kde jsme měli přestoupit a dalším vlakem odjet do Podbořan. Tam nás měl vyzvednout někdo z místních zemědělců a dopravit nás do osady Zlovědice, která byla součástí vesnice Krásný Dvůr.

Asi v šest hodin večer nám průvodčí sdělila, že vlak nepojede přes Prahu, ale bude odkloněn přímo do Ústí nad Labem a odtud pak pojedeme do Podbořan. Naši učitelé se ptali na důvod, ale bylo jim řečeno, že nádraží v Praze nepřijímá. Vlak často zastavoval mimo nádraží a do Podbořan přijel až před půlnocí. Čekal tam na nás traktor s vlekem, kterým nás odvezli do Zlovědic. Naše zavazadla zůstala zatím na nádraží v Podbořanech s tím, že řidič traktoru pro ně zajede. Někteří šli spát na ubytovnu, jiní seděli a bavili se. Kolem čtvrté hodiny ranní se ozvalo dunění a po silnici kolem chmelnic projížděly konvoje sovětských tanků.

Spolužáci pustili rádio a z něho jsme zjistili, že Československo bylo obsazeno vojsky Varšavské smlouvy. Dodatečně jsme se také dozvěděli, že řidiče traktoru, který nám vezl zavazadla, zadrželi sovětští vojáci, zavazadla prohledali a teprve pak mu dovolili odjet.

Olga Šlapáková, Brno

Srpen 1968: Dosud nepublikované fotografie sovětské okupace ze skautského věstníku

V Brně se tehdy konalo mezinárodní genetické sympózium k poctě Gregora Mendela. Doktorandi, mezi něž jsem patřila i já, pomáhali při organizaci. Přihlásila jsem se s tím, že budu v Brně až od 21. srpna, abych mohla dokončit experiment. Měla jsem zakoupenou letenku na večerní odlet z Prahy. Těšila jsem se, že poletím poprvé z nového letiště. V klidu jsem odbavila zavazadlo a přesunula se do předletové čekárny. Čas odletu se blížil, ale v čekárně se nic nedělo. Prakticky v době odletu přišla pozemní letuška a vpustila nás do chodby, ze které byl už přístup na letiště, ale v jakési mezichodbě jsme se zastavili. A zase jsme čekali, tentokrát už vestoje.

Cestující se začali dohadovat, co je příčinou zpoždění, čas běžel a nic se nedělo. Diskuse nabírala na intenzitě. Po nekonečných dvaceti minutách jsme bez jakékoliv omluvy byli urychleně vypuštěni z čekací chodby a pěšky došli k letadlu. Byla již tma a na ploše bylo jediné letadlo. Mlčky jsme nastoupili, letadlo odstartovalo a asi za hodinu jsme byli v Brně. V hotelu jsem rychle usnula. Brzo ráno mne probudil nepříjemný hukot motorů z ulice – ale to už byl 21. srpen.

Jarmila Pazlarová

Vzpomínky na Srpen 68: Jak jsme se ve Švýcarsku rozhodli, že neemigrujeme a přece nás…

Příběh mého bratra z českobudějovických kasáren, vzpomínka na předvečer ruské okupace naší země, je vlastně i mým osobním příběhem z téhož dne. Mé vzpomínky a první dojmy z těchto hodin přesně dotvářejí obraz pocitu bezmoci, beznaděje a zklamání mladých lidí naší země po krátkém nádechu skutečné svobody. A stejně jako on, voják základní služby za neprodyšnou zdí kasáren, i já jsem tuto svobodu ztratil, byť to bylo z druhé strany této zdi...

Můj 20. srpen 1968 byl po předchozích měsících a dnech doslova nabitý euforií 19letého kluka s velkými plány a nadějemi. Den předtím jsem se vrátil z prázdninové cesty po Anglii, která mne tolik inspirovala a posílila ještě víc víru na lepší život v naší zemi. Ani na chvíli jsem nezaváhal, i přes nejisté zprávy BBC o vývoji situace u nás, a těšil se zpět domů, do nové svobody.

Právě druhý den jsem plánoval cestu stopem za bráchou do kasáren, abych se s ním podělil o spoustu dojmů. Nemohl jsem ani dospat, navíc mě vzbudil temný hukot z nebe za oknem. V ulicích města jsem postupně začal tušit zvrat událostí v zemi, ani jsem nedorazil na kraj města, všude stály obrněné vehikly, i já jsem byl jako uprostřed kasárenského dvora...

Setkání s bráchou jsem musel na týdny odložit, běh událostí mi nedopřál ani schůzku s nejhezčí holkou ze školy.

Ivan Chvojka, Dubiny

Vzpomínky na Srpen 68: Každý se ptal, je to válka? Bylo to horší, nebránili jsme se.…
Ron Stallworth: Afroamerický policista, který pronikl do Ku-klux-klanu




Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější