Ozbrojeným silám Ukrajiny (ZSU) se v poslední době daří. Vytlačily ruského agresora z Charkovské oblasti. Druhého října oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dobytí strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti, kde se v obklíčení ocitly tisíce ruských vojáků. Ukrajinci osvobodili obce Archanhelske a Myroljubivka severně od Chersonu. K tomu připočtěme očividně zpackanou částečnou mobilizaci v Rusku a dospějeme k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nemá po více než sedmiměsíční agresívní a dobyvačné válce, jež dostala jeho zemi do izolace, mnoho důvodů k jásotu.
Zkusme se nyní podívat na to, jak carské Rusko, jeho nástupce SSSR a posléze Ruská federace válčily dříve. Časové období vymezíme lety 1700 až 2000. Je opět nezbytné upozornit, že číselné údaje o ztrátách lze chápat pouze jako orientační. V odborné literatuře se často liší, a to někdy i velmi podstatně. Zejména Sovětský svaz proslul tajnůstkářstvím a nestydatým falšováním číselných údajů. Uvedený přehled zahrnuje skutečně jen války, nikoli například pohraniční konflikty, sovětskou „internacionální pomoc“ různým zemím ani působení ruských „mírových sil“ apod.
Ztráty Ruska/SSSR v jednotlivých válkách za údobí 1700–2000
| Války | Léta | Počty padlých a zemřelých | Výsledek pro Rusko/SSSR |
| Severská | 1700–1721 | 100 000 | Vítězství |
| Čtvrtá rusko-turecká | 1735–1739 | 100 000 | Nejednoznačné |
| Sedmiletá | 1756–1763 | 120 000 | Vítězství |
| Kavkazské | 1800–1864 | 145 000 | Vítězství |
| Napoleonské | 1805–1814 | 450 000 | Vítězství |
| Sedmá rusko-turecká | 1806–1812 | 100 000 | Vítězství |
| Osmá rusko-turecká | 1828–1829 | 125 000 | Vítězství |
| Krymská | 1853–1856 | 450 015 | Porážka |
| Desátá rusko-turecká | 1877–1878 | 117 621 | Nejednoznačné |
| Rusko-japonská | 1904–1905 | 52 500* | Porážka |
| První světová | 1914–1918 | 2 254 369 | Porážka |
| Občanská | 1918–1922 | 980 741 | Vítězství |
| Sovětsko-finská zimní | 1939–1940 | 126 875** | Vítězství |
| Velká vlastenecká | 1941–1945 | 8 668 400*** | Vítězství |
| Afghánská | 1979–1989 | 15 051**** | Porážka |
| První čečenská | 1994–1996 | 5552 | Příměří |
| Druhá čečenská | 1999–2000 | 3007 | Vítězství |
*Podle ukrajinského historika Mykoly Čornovila, žijícího v USA, 92 485.
**Podle bývalého pracovníka Ústředního státního archívu Sovětské armády (CGASA) Pavla Aptěkara 131 476.
***Podle oficiálních údajů demografické ztráty ozbrojených sil. Boris Vadimovič Sokolov soudí, že zahynulo až 26,9 miliónu příslušníků sovětských ozbrojených sil, což se však vymyká všem věrohodným demografickým ukazatelům. Mnohem věrohodnější je údaj Igora Ivleva o 15 485 951 osobách evidovaných v databázi bez duplicity.
****Podle V. A. Runova 26 000.
Údaje se značně rozcházejí i u obou čečenských válek.
