Za druhé světové války (a i později během sovětské okupace) Češi nezřídka ukazovali, že si útlak nechtějí nechat líbit. Členové odboje proti nepříteli bojovali všemi dostupnými prostředky. Atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha je jednoznačně nejznámější ukázkou odvahy Čechoslováků. Jeho velkolepost jakoby zastínila velice podobný čin, který se udál až na samém sklonku války. A jeho obětí byl druhý nejvýše postavený nacista, jakého se podařilo českému odboji zlikvidovat.
August Gölzer byl zapáleným nacistou už od mladických let. V roce 1927 se v jednadvaceti letech přidal k NSDAP a o devět let později i k SS. Nestál ovšem v první linii s puškou v ruce. Byl intelektuál, který vystudoval na bankovního úředníka a v dospělosti se ještě dovzdělal na obchodní akademii. Ihned po okupaci byl převelen do Prahy a po povýšení v roce 1944 do Brna.
Osudného večera v únoru 1945 se vracel z kanceláře, po boku měl i svou věrnou manželku. Část cesty ho ale pronásledoval mladý obchodní příručí Vladimír Blažka a jeho mladší bratranec Alois Bauer, vyučený pekařský pomocník. Blažka Gölzera u dveří do domu v Nerudově ulici 14 vyzval, aby dal ruce vzhůru. Gölzer ale nedoslýchal, a tak ho na přítomnost atentátníka s pistolí v ruce musela upozornit manželka.
Gölzer se otočil a chtěl ještě vytáhnout zbraň, Blažka byl ale rychlejší a do nacisty vypálil tři nebo čtyři rány. Ta poslední se ukázala být smrtelnou. Oba atentátníci po útoku utekli, Gölzera manželka dotáhla do bytu, svlékla a uložila do postele. Sehnala doktora a později i sanitku, na kterou čekali dvě hodiny. Nic z toho ale Gölzerovi nepomohlo, zemřel pár hodin poté v nemocnici.
Blažka a Bauer nacistům unikali několik týdnů. Vedení si nepřálo humbuk ani ostudu, a tak atentát zůstal v tajnosti. Nakonec oba mladíky dopadli v březnu 1945, brzy na to je odsoudili k smrti. Oba byli popraveni v dubnu v Kounicových kolejích.
